Pátek 27. 3. 2026 | Svátek má Dita
Dnes, 09:30
Pečetě, které chránily městské dokumenty po staletí, odhalují skryté příběhy Českých Budějovic. Historická listina s voskovými pečetěmi, kterou Milan Binder nově zařadil do své sbírky, ukazuje nejen erb města, ale i politickou, cechovní a sociální strukturu měšťanů. Přestože vznikla až v 19. století, její význam přesahuje čas a ukazuje, že pečetění stále není minulostí.
Vážení přátelé budějovické historie, Milan opět jednou rozšířil svou sbírku o nádherný dokument. Jedná se o historickou erbovní listinu s voskovými pečetěmi. Samozřejmě nejde o originál z roku 1717 – pečetě jsou na to příliš symetrické a „učesané“. Listina vznikla pravděpodobně až v polovině 19. století.
Pojďme se nejprve zaměřit na vyobrazený městský znak. Všimněte si postavy stojící u prostřední věže. Při podrobnějším pohledu lze rozeznat, že jde o anděla, který v jedné ruce drží meč a ve druhé štít se znakem Českého království. Pravděpodobně se jedná o archanděla Michaela, jenž je vnímán jako ochránce měst a bojovník proti zlu. Zajímavé je, že v nejstarším městském znaku ze 14. století žádná postava není. To má však jednoduché vysvětlení – ve středověku se upřednostňovala jednoduchost, a proto se anděl na českobudějovickém znaku objevuje až roku 1648.
Nyní se podívejme na listinu jako celek – lze ji chápat jako symbolickou mapu města. Vyobrazený znak představuje samotné město a pečetě kolem něj můžeme rozdělit do tří oblastí: politické, cechovní a sociální. Z každé skupiny si přiblížíme jednu vybranou pečeť.
Na obvodu pečeti čteme: SIGILLUM COMMUNITATIS CIVITATIS BUDWICENSIS (pečeť obce města Budějovice). Jedná se tedy o pečeť měšťanstva. To, co se může na první pohled jevit jako lev se sekerou, je ve skutečnosti lev s praporcem – symbolem královského města.
Zde je zastoupena pečeť cechu ševců. Na obvodu stojí: SIGILLUM SUTORUM CIVITATIS BUDWICENSIS (pečeť ševců města Budějovice). Ve středu je vyobrazen patron cechu, pravděpodobně svatý Kryšpín.
Na této pečeti lze přečíst slovo Gesellenbruderschaft, což v překladu z němčiny znamená tovaryšské bratrstvo. Nejde tedy o cech, ale o označení profesního postavení – tito řemeslníci nebyli ani mistry, ani učni, nýbrž stáli mezi nimi.
Pokud bychom byli důslední, mohl jeden člověk patřit do všech tří skupin zároveň – mohl být radním, ševcem a zároveň i tovaryšem.
A nyní k názvu dnešního článku. Pečetění rozhodně není přežitkem – své uplatnění má i dnes, například u diplomatické pošty. Pečetě, které se k ověřování důležitých dokumentů používají už více než 2000 let, tedy nejsou mrtvé, ale zachovávají si svůj význam i v dnešní digitální době.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
