Dnes, 21:00
Canisterapie je forma terapeutické práce se psy, která využívá pozitivního působení kontaktu se zvířetem na člověka. Pomáhá zlepšovat psychický stav, podporuje komunikaci i motoriku a nachází uplatnění u dětí, seniorů i osob se zdravotním omezením. Klíčovou roli hraje správně vedený pes i odborně proškolený tým.
Canisterapie je založená na přirozeném pozitivním vztahu mezi člověkem a psem. Kontakt se zvířetem může u klientů vyvolávat pocit bezpečí, radosti a uvolnění, což je důležité zejména u lidí, kteří procházejí náročným životním obdobím nebo se potýkají se zdravotními obtížemi. Terapie probíhá individuálně i ve skupinách, například ve zdravotnických zařízeních, školách nebo domovech pro seniory.
„Pes dokáže velmi citlivě reagovat na emoce člověka a často pomáhá navázat kontakt tam, kde je komunikace jinak obtížná. Právě v tom spočívá jeho velká přidaná hodnota,“ vysvětluje kynoložka Kateřina Líkařová.
Canisterapie se využívá v různých oblastech. Od podpory psychiky až po rozvoj jemné i hrubé motoriky. Klienti mohou psa hladit, česat, vést na vodítku nebo s ním plnit jednoduché úkoly. Tyto aktivity pomáhají rozvíjet pohybové schopnosti, soustředění i sociální interakci. U dětí může mít terapie pozitivní vliv na rozvoj řeči, u seniorů zase pomáhá zmírňovat pocity osamělosti. Důležitou součástí je vždy přizpůsobení aktivity konkrétním potřebám klienta a jeho aktuálnímu zdravotnímu stavu.
V posledních letech se canisterapie rozšiřuje i do dalších oblastí. Nově se využívá například ve spolupráci s PČR, kde pes působí jako takzvaný výslechový asistent. „Jeho přítomnost pomáhá zejména dětem nebo zranitelným osobám zvládat stresové situace při výslechu. Pes dokáže navodit klidnější atmosféru, snížit napětí a usnadnit komunikaci, což může vést k otevřenějším a přesnějším výpovědím,“ uvádí dále Líkařová.
Canisterapie není pouze o přítomnosti psa, ale o cílené a odborně vedené práci. Pes musí mít vhodnou povahu, být dobře socializovaný a speciálně připravený na kontakt s různými typy klientů i prostředí. Stejně důležitý je i jeho psovod, který musí umět číst signály psa i člověka a zajistit bezpečný průběh terapie.
„Ne každý pes se pro canisterapii hodí. Důležitá je jeho vyrovnaná povaha, trpělivost a schopnost zvládat různé situace bez stresu. Stejně tak je zásadní kvalitní příprava celého týmu,“ doplňuje Líkařová.
Aby mohl pes dlouhodobě vykonávat canisterapii, je potřeba dbát na jeho fyzickou i psychickou pohodu. Pravidelný odpočinek, vhodně nastavená zátěž a pestrý režim jsou základem prevence přetížení. „Pes je v terapii rovnocenným partnerem, a proto je nutné myslet i na jeho potřeby. Jen spokojený a zdravý pes může svou práci vykonávat kvalitně a dlouhodobě,“ uzavírá Líkařová.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?