O přestavbě mlýna v Boršově na Českobudějovicku vznikne filmový dokument

„“My bychom v dokumentu rádi ukázali, jak se s respektem přistupuje k takovýmto starým budovám, co nejlepším způsobem využít ducha té budovy a udělat z ní něco nového," řekl dnes novinářům Mikuláš Křen. Přestože filmaři nestáli u začátku přestavby, mohou podle něj použít řadu moderních technik, aby původní stav vykreslili, například pomocí umělé inteligence rozhýbat plány a fotografie. „Nemáme stroj času, abychom natočili, jak to vypadalo předtím. Ale dá se naznačit, jak to vznikalo," vysvětlil režisér.

Otec a syn Šenbergerovi začali před sedmi lety vytvářet svou vizi nového využití budovy bývalého mlýna, kde firma Bratři Zátkové jako první v tehdejším Rakousku-Uhersku vyráběla těstoviny podle italského receptu. Kromě záchrany starých budov hraje při přebudování roli také ekologie. „Vždycky se snažíme to všem vysvětlit, že nemusí být vyrobeno znovu to, co už bylo vyrobeno jednou. Takže tuny cihel a všech stavebních materiálů, které tady zůstaly, nemusely být tady znovu vyrobeny," uvedl Tomáš Šenberger. Přestavbám industriálních budov se věnuje přes 20 let a o jejich takzvaných konverzích, tedy změně účelu, přednáší studentům na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT).

Investor Auböck získal areál také díky tomu, že původnímu majiteli nabídl, že budovy využije a nezbourá. Vedle dvou historických budov vyrostly dvě novostavby, mezi kterými vzniklo náměstí. Jako umělecké dílo ho zdobí původní Francisova turbína ze zasypaného mlýnského náhonu. Celkem zde stavebníci vybudovali 83 bytů o rozloze od 45 do 150 metrů čtverečních. Mezi nimi je i mezonetový byt v původní budově mlýna, který díky věžové architektuře nabízí zajímavou atmosféru.

Architekti by pomocí filmu chtěli zdokumentovat stavbu i pro budoucí využití. Televizní vysílání neplánují, počítají spíše s využitím v on-line prostoru. „Když jsme se k tomu dostali, tak ve mlýně ještě probíhala výroba. Zároveň máme i fotograficky zdokumentovaný jak ten původní stav, tak stavbu a i to finále. Takže dokonce vznikla i kniha o historii toho areálu," uvedl Martin Šenberger.

Mlýn s jednou budovou byl postaven v roce 1884, za první republiky byl modernizován a po roce 1945 znárodněn. V místě mlýna se dříve řeka dělila do dvou ramen. Pravé rameno se používalo k pohonu mlýnského kola. Původní rameno bylo v 60. až 70. letech minulého století zasypáno.