Jihočeská města vydají na údržbu zeleně ročně miliony korun

Nejrozsáhlejší plochu zeleně udržují v Českých Budějovicích. Jde o 285 hektarů, z čehož 82 hektarů tvoří parky. „Kromě funkce estetické a společenské má zeleň i další pozitiva, která jsou z hlediska životního prostředí důležitá. Jedná se především o schopnost významně snižovat teplotu vzduchu ve svém okolí a s tím spojené zadržení vody ve formě páry zejména v okolí korun dřevin,“ uvedl primátorův náměstek Ivo Moravec.

V minulém roce se plocha zeleně v Českých Budějovicích zvětšila o park Čtyři Dvory s rozlohou téměř tři hektary. Krajské město vydá ročně na údržbu zatravněného prostranství více než 30 milionů korun. Na jednoho obyvatele Českých Budějovic připadá 30 metrů čtverečních zeleně.

Písek plánuje vybudování parku v lokalitě U Václava. Zatravněná plocha ve městě zaujímá rozlohu přibližně 100 hektarů. „Ta se každoročně zvětšuje. Hlavním důvodem je přebírání ploch jiných vlastníků - především státu, do majetku měst,“ uvedla mluvčí radnice Kristýna Barchini. Dodala, že město pravidelně vydá na údržbu zeleně každý rok do deseti milionů korun.

Nepatrně vyšší sumu investuje do péče o parky Jindřichův Hradec. Veřejná zeleň ve městě se rozléhá na 144 hektarech a postupně narůstá. Loni Jindřichův Hradec například vytvořil nový park na sídlišti Vajgar. „Zeleň ve městě plní řadu nezastupitelných funkcí jako ekologickou, estetickou a mikroklimatickou,“ uvedla mluvčí radnice Karolína Průšová.

Vedoucí odboru životního prostředí táborského městského úřadu Jan Fišer uvedl další důvod, proč je zatravněná plocha v zastavěných aglomerací důležitá. „Jedná se o a vodohospodářskou rovinu, kdy za deště dochází k zásaku vody a ta nezatěžuje kanalizaci a čističky odpadních vod,“ řekl. Tábor se stará o zeleň na ploše 118 hektarů a ročně na její údržbu vynaloží 19 milionů korun.

Zdroj: ČTK