Jihočeši podávají na kraj stále méně stížností

Jejich počet se totiž od roku 2009 pravidelně snižuje. Vloni jich tu zaevidovali celkem 265, tedy o 65 méně než v roce 2011, o 83 méně než v roce 2010 a dokonce o 103 méně než v roce 2009.

Pokud jde o petice, které končí na stejné adrese, dala by se situace označit za proměnlivou. V roce 2012 jich sem dorazilo 13, ale třeba v roce 2009 pouze devět.

„Nejvíce stížností - 59, musel vloni řešit na krajském úřadě odbor sociálních věcí a zdravotnictví. Za ním pak následovaly odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví - 35, a odbor regionálního rozvoje, územního řízení, stavebního řádu a investic - 33,“ uvedla Jana Bartošová, která má na krajském úřadu na starosti evidenci stížností.

Ze stížností řešených krajským úřadem bylo 22 oprávněných a 17 částečně oprávněných. To znamená, že stížnost byla oprávněná pouze v některých bodech, další body takové stížnosti byly neoprávněné nebo neprůkazné.

Ne všemi stížnostmi se ale zabývají pracovníci krajského úřadu. Například 50 z nich postoupili jiným institucím, které jsou k jejich řešení kompetentní. Od obecních úřadů přes českou školní inspekci až třeba po ministerstva.

Běžně se tu řeší i anonymní stížnosti. Výsledek jejich šetření se zakládá do spisu, neboť není komu odpovědět. Při oprávněnosti takové stížnosti se však vydávají různá doporučení nebo výzvy k nápravě.

„Kromě toho krajský úřad jedenáct stížností bez šetření odložil. Důvodem byla jejich nečitelnost, zmatečnost nebo se jednalo o opakované stížnosti bez udání nových skutečností,“ doplnila Bartošová.

Z uvedených 13 petic bylo pak jako neoprávněných označeno osm. Naopak jako oprávněná byla vyhodnocena například petice, ve které žádali občané uzavření plnírny plynu Tomegas v Branicích na Písecku. Důvodem byl požár a následné výbuchy plynových lahví, které zde likvidovali hasiči 2. února loňského roku.

Postup při řešení stížností a petic se řídí vnitřní směrnicí krajského úřadu. „Stížnosti mohou přijít buď přímo ke mně a já je dál předávám jednotlivým odborům, nebo jdou cestou opačnou. To znamená napřed na příslušný odbor, který mi předá kopii takové stížnosti k evidenci,“ upřesnila Bartošová s tím, že lhůta na řešení nemá přesáhnout dva měsíce. „Stížnosti se snažíme vyřídit co nejrychleji, takže to mnohdy ani tak dlouho netrvá. Samozřejmě je to případ od případu,“ dodala.

Vyřizování petic je rozděleno do dvou úrovní.  První  skupina se týká věcí krajské samosprávy, tedy oblastí, kam by případně musel Jihočeský kraj investovat peníze nebo kde rozhoduje o rozvoji kraje, jedná se třeba o protipovodňová opatření. Takové petice se projednávají na jednání  Rady Jihočeského kraje nebo krajského zastupitelstva.

Druhá skupina petic se týká výkonu státní správy a je vyřizována příslušnými odbory krajského úřadu. Jako příklad lze uvést petici proti chovu hospodářských zvířat.

„Lhůtu na vyřizování petic stanovuje zákon o právu petičním. Trvá jeden měsíc, ale u petic projednávaných v orgánech kraje není většinou možné tuto lhůtu dodržet. V takových případech zasíláme autorům petice dopis, že jsme jejich petici přijali, omluvíme se za prodlení a uvedeme na kterém jednání rady nebo zastupitelstva bude jejich petice projednána,“ vysvětlila Bartošová.

Srovnání počtu evidovaných stížností

Srovnání počtu evidovaných petic

Napsala Kateřina Koželuhová