Nový budějcký horkovod už překonal řeku Vltavu

Součástí těchto prací je i rekonstrukce technologické lávky nad řekou a příprava na protlak potrubí pod frekventovanou Plzeňskou ulicí.

„Práce postupují podle harmonogramu. Od 4. prosince plánujeme převedení rekonstruovaných sítí na kompletní horkovodní provoz. A do 15. prosince pak dokončení technologické montáže,“ říká Martin Žahourek, místopředseda představenstva teplárny.

Jen v této lokalitě se díky výměně parovodního potrubí za horkovodní sníží tepelné ztráty devět až desetkrát. Tedy zhruba o 30 tisíc gigajoulů za rok. Nová technologie zlepší i řízení provozu distribuční sítě a teplárenských zdrojů. „Základním cílem naší strategie je udržitelnost cen tepelné energie jako energie cenově výhodné, ekologické a velmi efektivní,“ vysvětluje Žahourek.

Dlouhodobá koncepce provozu a rozvoje distribuční soustavy centrálního zásobování teplem v Českých Budějovicích, kterou připravilo představenstvo teplárny, je postavena na zachování páteřních parních rozvodů a přestavbě zastaralé, a dnes i předimenzované, parovodní sítě ze 70. let minulého století na moderní horkovodní. Nový horkovodní systém je už projektován na současné potřeby a tedy i co nejefektivnější dodávky tepla.

První etapa modernizace se týká sídliště Vltava a Pražského předměstí. Při ní se do země pokládá dvojice nového ocelového předizolovaného potrubí pro přívod teplé vody a vrat vody vychlazené. Tím se nahrazují současné parovody spolu s potrubím vratného kondenzátu.

Součástí projektu je i rekonstrukce dotčených výměníkových stanic, které se musí přizpůsobit horkovodnímu provozu. Parní rozvod totiž rozvádí páru o teplotě 220°C, zatímco horkovodní vodu o teplotě nejvýš 130°C.

Teplárna České Budějovice za tuto stavbu zaplatí 74,9 milionů korun bez DPH. Plných 39 procent nákladů ale pokryjí dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a Fondu soudržnosti EU. Podle jejich závazných pravidel se proto také zakázka soutěžila.

Napsal Zdeněk Zuntych