Mezi knihovnou a BB Centrem Gerbera se v úterý dopoledne odehrála výjimečná událost. V parku byla slavnostně odhalena socha, která na dlouhých 45 let zmizela z očí obyvatelům Budějc.
Za přítomnosti mnoha významných osobností, které se zasloužily o vztyčení Zborovského pomníku, byl tento artefakt připomínající chrabrost československých legionářů slavnostně odhalen v deset hodin dopoledne.
Muž, který přišel s myšlenkou obnovení pomníku, a svým nadšením měl největší podíl na tom, že obyvatelé Českých Budějovic mohou opět pohlédnout na tento monument a vyjádřit tiše svou vděčnost všem, kteří položili své životy za naši vlast, je Radek Marcín, předseda klubu KVH Čeští lvi České Budějovice.
Můžete nám povědět něco o historii tohoto pomníku?
„Pomník hrdinů padlých u Zborova, nazývaný Zborovský pomník, zhotovil Otto Birma, sochař, příslušník zahraničních legií a voják českobudějovického 1. pěšího pluku Mistra Jana Husi. V roce 1927 při příležitosti desátého výročí bitvy byla vyslána čestná jednotka pluku do města Zborov, kde uctila památku československých vojáků. Po návratu této jednotky zpět do vlasti byl 10. července slavnostně odhalen Zborovský pomník v Haškových kasárnách za přítomnosti významných osobností Českobudějovicka i Československé republiky. Mezi hosty byli i ministr obrany František Udržala a ministr zahraničí Dr. Edvard Beneš.“
Předpokládám, že za druhé světové války musel být německým okupačním vojskům trnem v oku...
„Pomník přečkal válku díky vlastencům, kteří ho opatrně rozebrali a důkladně schovali před německými okupanty. Hned po válce v roce 1945 byl znovu sestaven na původním místě a konali se u něj přísahy vojáků. Po roce 1968 byl pomník zbourán a materiál z podstavce použit do základů budov. Jednotlivé fragmenty sochy se povalovaly ve vojenských objektech, kde došlo k jejich poškození.“
Kdy jste poprvé narazil na zmínku o tom, že pomník není definitivně ztracen?
„V roce 2011 jsme se dozvěděli, v článku Pavla Mörtla, o fragmentech zborovského pomníku, který byl uložen ve vojenském objektu na Rudolfově. V té době nikdo o pomník neměl zájem. Proto jsme se rozhodli a začali podnikat kroky pro jeho záchranu, zrestaurování a následné umístění. Oslovili jsme restaurátory, pány Hosnedla a Koreckého, aby vypracovali projekt na záchranu tohoto jedinečného díla a dále pak jeho restaurování.“
Jistě to nebyla příliš jednoduchá záležitost. Určitě vyžadovala mnoho času, úsilí a finančních prostředků.
„Ano, jak jsem již řekl, o pomníku jsme se dozvěděli v roce 2011 a teprve dnes se nám díky velké pomoci Františka Štangla podařilo zajistit finanční dar od ČEZu, bez kterého by zůstalo jen u myšlenky. Spolu se svou spolupracovnicí, paní inženýrkou Bártovou, dále dojednal pronájem pozemku pro umístění pomníku.“
Určitě bylo zapotřebí i pomoci dalších aktérů.
„Přesně tak. Při jednání s Vojensko-historickým ústavem, jakožto současným vlastníkem pomníku, nám velmi vypomohli i MUDr. Jindřich Sitta a Ing. Milan Mojžíš z Československé obce legionářské. Další pomoc přišla od firem zajišťujících dopravy z depozitářů VHÚ do restaurátorské dílny a také jedné společnosti při výkopových pracích.“
Děkuji za vaši práci i rozhovor a přeji mnoho úspěchů i v dalších aktivitách.
Napsal a foto John Beer
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
