Čtvrtek, 10. listopadu 2016, 17:59
Jak jsme již informovali, ZŠ Grünwaldova oslavila 50. výročí od založení. Své malé výročí by mohla oslavit i učitelka prvního stupně Romana Plevová. Ta ve škole působí již 25 let, což je jistě pěkný důvod alespoň ke krátkému rozhovoru.
25 let je čtvrt století. To už je celkem dlouhá doba... Jak moc se škola změnila?
Co se týká zařízení školy, posunuli jsme se skutečně hodně. Máme školu pěkně vybavenou - opravila se jídelna, školní družina, sportovní hřiště... Posun velký. A když zavzpomínám na začátky... Začínali jsme s křídou a tabulí. Dnes máme interaktivní tabule a vše je moderní.
A nechybí vám někdy křída a klasická tabule?
Ještě ji mám, tak to mohu kombinovat. (úsměv) Třeba jazyky už ale učím pouze interaktivně. Poslechy, obrázky... to vše hodně pomáhá.
Vyhovuje vám takový vývoj?
Mně osobně naprosto. Mám na hodinu dobrou přípravu... Je to fajn.
Znamená to ale, že se sama musíte stále učit. Že musíte následovat poměrně rychlý vývoj...
Je to tak. Učit se musím neustále. Hlavně musíme mít stále na výuku přípravu.
Změnil se za ty roky přístup žáků k výuce a vůbec ke kantorům?
Hodiny jsou více otevřené. Více o diskuzi. Děti se dnes nebojí říct svůj názor - i kritický. Jsou ale kritičtější i samy vůči sobě. Ty mantinely nejsou takové, jako bývaly dříve. Co se týká přístupu, tak vždy záleží na kantorovi. Musí umět přitáhnout, zaujmout. To je podle mě stále stejné.
Na závěr se musím zeptat na kolegu fotografa Jana Luxíka (byl přítomen při rozhovor, pozn. red.), která do vaší školy chodil. Jaký byl žák?
Nemohu říct, protože jsem ho neučila. (úsměv)
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
