Učitelé netuší, jak vyučovat mediální výchovu. Řada z nich se tématu bojí, jiní věří Aeronetu

Plyne to z průzkumu agentury Median o stavu výuky mediální výchovy na českých středních školách.

Průzkum mezi učiteli z celé České republiky, kteří se věnují mediální výchově, vznikl pro společnost Člověk v tísni. Dotazník vyplnilo dvě stě osmnáct učitelů různých typů škol.

Z dat vyplývá, že většina vyučujících se cítí ve výuce mediální výchovy nejistě a postrádá podporu. Celkem 72 procent vyučujících mediální výchovy neabsolvovalo žádné mediálně-vzdělávací školení.

Proč je ve výuce mediální výchově věnováno málo pozornosti? 

ZDROJ: Median, Člověk v tísni

„V případě mediální výchovy dlouhodobě selhávají relevantní instituce, v čele s Ministerstvem školství. Nebyla pojmenována její důležitost, nejsou vytvořeny podmínky pro efektivní zahrnutí do výuky, vyučujícím se nedostává podpory, chybí vhodné pomůcky a výukové materiály k rozvíjení mediální gramotnosti žáků,“ komentuje výsledky Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách.

Osm procent respondentů mezi učiteli například uvedlo, že informace čerpá z alternativních webů typu Parlamentní listy nebo Aeronet. Další zdroje informací pro pedagogy jsou z 18 procent televize, z devíti procent noviny a časopisy a ze šesti procent sociální sítě.

Jakým médiím vyučující důvěřují?

ZDROJ: Median, Člověk v tísni

Vyučující ze středních odborných škol a učilišť označují oproti kolegům z gymnázií častěji jako hlavní zdroj informací televizi, vyučující z gymnázií naopak častěji vnímají jako hlavní zdroj informací internet.

Za nejdůvěryhodnější média považují vyučující Českou televizi (89 procent důvěřuje), Český rozhlas (87 procent), hlavní internetové zpravodajství (83 procent) a seriózní tištěné deníky (80 procent), nejméně důvěřují bulvárním deníkům (4 procent) a komerčním televizím (21 procent).

Kde vyučující a žáci čerpají informace o aktuálních a společenských tématech?

ZDROJ: Median, Člověk v tísni

Celkem 41 procent z oslovených vyučujících věnuje mediálním tématům za celý školní rok ve všech svých třídách a předmětech do deseti hodin, 63 procent pak do dvaceti hodin. Zhruba pětina vyučujících (21 procent) uvedla, že odučí ročně 21 – 50 hodin mediální výchovy.

Nejčastěji probíranými tématy v hodinách mediální výchovy jsou: bezpečnost v prostředí internetu, role médií ve společnosti, propaganda, reklama a obecně fungování nových médií.

Nejméně zastoupenými tématy jsou: vlastnictví a ekonomické fungování médií, právní a etické rámce novinářské práce a role médií v moderních dějinách.

Aktuálním společenským tématům a kauzám se ve výuce věnuje alespoň někdy 81 procent vyučujících.

Nejčastěji uváděnými tématy v době sběru dotazníků byly volby, imigrace a zpravodajské aktuality.

Nejdůležitější témata mediální výchovy

ZDROJ: Median, Člověk v tísni

Za nejdůležitější témata mediální výchovy považují respondenti kritické hodnocení mediálních sdělení (36 %). Dalšími výraznými tématy jsou vzdělávání, manipulace a propaganda, vliv médií a orientace v médiích.

Podle odpovědí dotazovaných používá v rámci elektronické komunikace 88 procent vyučujících často email.

V tom se značně liší od svých žáků (28 procent). Ve srovnání se studenty nejsou také vyučující tolik zvyklí komunikovat prostřednictvím sociálních sítí a chatovacích platforem (Skype, Messenger, …).

Jaká média používají vyučující a žáci v rámci elektronické komunikace?

ZDROJ: Median, Člověk v tísni

Na rozdíly v míře používání sociálních sítí poukazují také další zjištění: zatímco pouze šest procent vyučujících uvádí jako svůj hlavní zdroj informací o společenských a politických tématech sociální sítě, u studentů je to 25 procent.

Text byl původně publikován na HlidaciPes.org.