Už potřetí odborníci z Jihočeské univerzity zkoumají v Makedonii naleziště z doby kamenné

Na místě už potřetí působí studenti a pracovníci Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty a studenti archeologie Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích společně s kolegy z Centra pravěkých studií v hlavním městě Skopje.

Vrbjanská Čuka se nalézá ve střední Makedonii nedaleko města Prilepu v oblasti zvané Pelagonie. Ta je známa nejen svojí bohatostí na neolitická sídliště, ale také tím, že místní podmínky jsou vhodné pro zachování značného množství archeobotanického materiálu. Pouze v této oblasti Evropy se nachází unikátní pozůstatky keramických modelů domů místní vyspělé kultury prvních zemědělců.

V Pelagonii se nachází nejstarší a také nejlépe dochovaná sídliště

Neolit, mladší doba kamenná, je období, které se datuje přibližně mezi osmi až pěti tisíci lety před naším letopočtem. Toto pravěké období je zásadní tím, že namísto dosavadního lovu a sběru se stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Člověk se tak začíná usazovat a cíleně se starat o svoji obživu. „Právě v Pelagonii se nachází nejstarší a také nejlépe dochovaná sídliště z té doby na jižním Balkáně, navíc výborně archeologicky dochovaná. Proto jsme velmi přivítali, že se výzkumu zde můžeme účastnit,“ popisuje význam lokality Jaromír Beneš z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, šéf české výpravy. Dlouhodobou spolupráci si pochvaluje a zmiňuje, že při ní pomáhá také to, že oba národy spojuje slovanský jazyk i příbuzná mentalita.

Každoroční hlavní aktivitou studentů a jejich makedonských kolegů je zkoumání podlah výborně dochovaných domů, na nichž ulpěly zbytky potravy, plev, spáleného dřeva, pylu, zvířecích kostí a dalšího biologického materiálu. Jejich analýzou se dají zjistit informace o nejstarších zemědělských technologiích v Evropě a rozšířit znalosti o vývoji člověka té doby.

Cílem třetí a závěrečné sezony letošní Archeobotanické letní školy v Prilepu je nejen prohloubit znalosti a zkušenosti studentů na poli archeobotaniky, ale také zdárně dokončit projekt probíhající již od roku 2016. „Objektem zájmu je budova číslo 2 na neolitickém tellovém sídlišti Vrbjanska Čuka, jejíž vnitřní prostor je podroben detailnímu archeologickému a analytickému výzkumu,“ upřesňuje letošní plány Tereza Majerovičová z Archeologického ústavu Filozofické fakulty a Laboratoří archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Prvním krokem bylo rozšíření sondy, zkoumané loni v létě, a to západním směrem. Vzorky jsou odebírány jak ze zajímavých archeologických situací v nově vytyčeném prostoru, na němž je náš tým převážně koncentrován, tak z konstrukce zdí budovy číslo 2, jejíchž postupné a opatrné rozebrání mají na starosti místní archeologové. „Naším úkolem je také dohlížet na včasné rozpoznání a vzorkování potenciální situace v prostorech mezi jednotlivými bloky destruované stěny domu. V okolí neolitického sídliště byly také provedeny průzkumné vrty pro ověření hloubky a místních geologických vrstev,“ dodává Tereza Majerovičová.

Studenti mohou nalezené zbytky hned analyzovat

Pedagogové ke spolupráci přizvali studenty botaniky a archeologie Jihočeské univerzity cíleně. „Pro studenty je to skvělá praxe, rozhodli jsme se pro ně proto zde uspořádat letní školu. V rámci ní se učí základům analýzy rostlinných zbytků,“ říká Jaromír Beneš s tím, že výuka probíhá jak přímo na nalezišti v terénu, tak v prostorách Ústavu staroslovanských studií v Prilepu, který poskytl letní škole technické zázemí. „Studenti mohou nalezené zbytky hned analyzovat, protože zde mají k dispozici potřebné technické zázemí, například plavicí linku, která slouží k očišťování nalezených částeček, mikroskop a další potřebná zařízení,“ popisuje práci mladých kolegů Jaromír Beneš. Studenti se tak přímo v praxi učí na tom nejlepším „ostrém“ biologickém materiálu z neolitického sídliště.

Česká účast na výzkumu se neomezuje jen na praktické práce během průzkumu. Češi svým makedonským kolegům pomáhají s výzkumem i tím, že disponují řadou archeobotanických metod, které nejsou v Makedonii dosud k dispozici. Čeští odborníci tak v malé balkánské zemi zavádějí řadu inovativních postupů, které Makedonci neznají. „Patří mezi ně například analýza škrobových zrn z neolitických mlecích zařízení nebo rozbor rostlinných fytolitů, což jsou poslední nerozložitelné mikroskopické fragmenty těl rostlin,“ vyjmenovává Jaromír Beneš. Spolupráce je tak podle něj oboustranně výhodná.

Na výzkum v Makedonii naváže práce v laboratořích, ve kterých budou čeští botanici a archeologové pokračovat po návratu do Čech.