Jihočeští vědci vytvořili na Moravě ostrov z bahna

Rybníkáři dlouhodobě řeší, co dělat s materiálem, který se vytěží z nádrží. Odpověď hledali pracovníci BC AV ČR, kteří vybudovali první ostrov na nádrži Nové Mlýny u Dolních Věstonic.

„Sedimenty tvoří různorodou hmotu s různou zrnitostí a mineralogickým a organickým složením. Některé se hodí do kompostáren, jiné do stavebních materiálů, u jiných není uplatnění zcela jednoznačné. Když je zhodnotíme novým využitím v místě původu, zásadně tak snížíme emise oxidu uhličitého do ovzduší, posílíme ekologickou stabilitu vodních zdrojů i biologickou rozmanitost,“ uvedl v tiskové zprávě Jakub Borovec z Ústavu půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR.

Vědci nejdříve odebírali vzorky sedimentů z nádrží po celém Česku. Materiál vysušili a poté ho testovali a míchali například s betonem či struskou. Snažili se najít směs, která bude pevná.

„Odborníci těžili sediment na speciálně upravené lodi s plováky pomocí hydraulické ruky. Materiál pak převezli v kontejnerech na staveniště na břehu, kde sediment smíchali s příměsemi a plnili do forem, a to vaků, kostek, nebo křížů,“ popsala Daniela Procházková z biologického centra.

Z toho pak vědci dokázali vybudovat ostrov na nádrži Nové Mlýny. Materiál se podle vědců dá také využít pro vodohospodářské konstrukce, zejména pro stavbu vlnolamů.

„Stabilizovaný sediment jednoznačně představuje surovinu třetího tisíciletí. Jeho využití jako druhotné suroviny v místě původu splňuje aktuální potřeby v přístupu k životnímu prostředí. Snižujeme tak produkci odpadů, šetříme primární zdroje surovin, jako je písek a kámen, šetříme přepravní náklady, čímž snižujeme stopu CO2. Navíc díky novým znalostem respektujeme přírodní síly a necháváme je dotvořit výsledné dílo, a tak pomáháme vzniku nových stanovišť pro biologickou rozmanitost,“ dodal Jakub Borovec.