Začátek školního roku je ve všech školách spojen s velkými přípravami. Počítadla pro prvňáčky, učebnice, globusy, herbáře, výukové programy do školních počítačů, nazdobené nástěnky, pečlivě vyčištěné lavice...Jsou ovšem školy, kde přípravy vypadají trochu jinak. Školy, ve kterých se na kytary nebo housle natahují nové struny, ladí se zvuk fléten, saxofonů a trubek a leští se podlaha i zrcadla v tanečním sále. Jednou z takových škol je (nejen) budějcká Druhá soukromá základní umělecká škola ( 2. SZUŠ České Budějovice). S jejím majitelem, Miroslavem Dvořákem, jsme hovořili nejen o novém školním roce...
Zahájení nového školního roku je nepochybně příležitostí k mnoha otázkám, ale než se k nim dostaneme, pojďme rekapitulovat rok minulý. Jaký z vašeho pohledu byl?
Zcela určitě byl ve znamení společné práce na zkvalitnění podmínek pro žáky i pedagogy. Byla to poměrně velká výzva, škola má dvacetiletou tradici, velmi dobré jméno a naším záměrem bylo posunout ji na pomyslném grafu kvality zase o něco výš. Pokud budu konkrétní, pak uvedu, že jsme pro naše žáky zrekonstruovali prostory a vytvořili koncertní sál o kapacitě 80 míst v budově školy v ulici V. Talicha, vytvořili jsme nové výukové prostory, detašovaná pracoviště v Dubném a v Suchém Vrbném. Otevřeli jsme nové výukové obory, mimo jiné výuku tance a zpěvu, výuku hry na elektrickou kytaru a další. Ve škole jsme měli 450 žáků, jejich výuku, koncipovanou jako individuální, realizoval 30 členný pedagogický sbor. Z mého osobnějšího pohledu pak uplynulý rok znamenal novou zkušenost. Seznamoval jsem se s fungováním školy a poznával tak oblast školství, která mi dosud byla vzdálená, protože se pohybuji ve světě byznysu a podnikání. (Miroslav Dvořák je předsedou představenstva a generálním ředitelem MOTOR JIKOV Group a.s. a předsedou představenstva Jihočeské hospodářské komory, pozn. aut.)
Oblast hudby vám ale vzdálená vůbec není, naopak, jste přece kapelníkem známé dechové kapely Jižani, hrajete na trubku. Je mezi tím a základní uměleckou školou souvislost?
Ano, to je pravda a přímá souvislost tady skutečně byla. S nabídkou, abych se stal majitelem školy, mne oslovil její zakladatel pan Jiří Novák, který byl mým učitelem v době, kdy jsem s hraním začínal. Jeho nabídku jsem přijal s velkou vážností, mimo jiné i proto, že považuji za velmi důležité, aby možnost aktivního uměleckého vzdělání byla dostupná dětem, které tak věnují čas smysluplným činnostem. Jako muzikant silně vnímám potřebu motivace a výchovy nové generace muzikantů, zpěváků, tanečníků.
Už jste měl možnost si s žáky školy společně zahrát, třeba na některém z koncertů, které škola pořádá?
Zatím jsem tuto možnost neměl, i když na několika absolventských koncertech jsem byl. A těším se, že v letošním školním roce se s žáky setkám nejen v sále, ale i přímo na podiu a zahrajeme si.
Jak jako zkušený muzikant hodnotíte výkony žáků, třeba právě na koncertech? Jsou mladí muzikanti šikovní, talentovaní?
Určitě jsou hodně šikovní, určitě bych mohl mluvit o talentech, žáci naší školy se velmi úspěšně účastní soutěží, přehlídek. Ale nejvíc vnímám a oceňuji, že hrají s radostí. Je vidět a hlavně slyšet, že je hraní baví, že zvládají nejen techniku, ale mají k nástrojům, k muzice vztah a ví, že dělají něco, co má smysl. A to zase ve zpětné vazbě dává smysl práci naší školy. Musím také velice ocenit zájem a podporu rodičů, kteří svým dětem vzdělání v naší škole umožňují, uvědomují si, že má-li dítě smysluplně využitý čas, pak je menší riziko negativních jevů.
To je jistě silná motivace pro nový školní rok. Jaký ve vaší škole bude, co jste pro žáky připravili?
Naší prioritou je samozřejmě další rozšiřování kvality výuky, může to znít jako fráze, ale fráze to rozhodně není. Toto konstatování představuje jak zajištění každodenního provozu školy, tak i větší budoucí plány, o kterých bych ale zatím nechtěl mluvit. Naší vizí, nebo chcete-li, dlouhodobou výukovou filozofií, je dát dětem, žákům co nejlepší hudební základy a rozvíjet tak jejich cit, vztah k hudbě, zpěvu, tanci. Nejlepší základy jim samozřejmě mohou dát jen ti nejlepší učitelé, pedagogové, jejich přínos pro novou muzikantskou generaci je zásadní. Jsem velmi rád, že novými členy pedagogického sboru jsou dva skvělí muzikanti, saxofonista Štěpán Markovič a trumpetista Miroslav Surka.
To jsou skutečná esa, bylo těžké je pro spolupráci se školou získat?
Nebylo to zase tolik složité, důvod je jednoduchý, oba pánové se ztotožnili s našimi záměry a jsou mými dlouholetými kamarády.
O jaké záměry jde konkrétně?
Hlavní myšlenkou je, jak už jsem naznačil, rozvíjet v žácích vztah k hudbě nebo jinému uměleckému oboru. Chceme také umožnit žákům žánrovou profilaci už od prvních ročníků školy, ať už jde o žánr popu, jazzu, muzikálu, ale také o oblasti lidové a dechové hudby. Chceme žákům poskytnout to nejlepší hudební vzdělání, ale zároveň nechceme směřovat k výchově virtuosů pro koncertní podia. Naším cílem je rozvíjet a podporovat to správné české lidové muzikanství, muzikanty, kteří hrají s nadšením, hrají srdcem. A když jsem vyslovil slovo „lidové", tak doplním, že právě toto slovo je pro další směřování školy klíčové a směřuje ke konceptu lidové konzervatoře.
Foto: 2. SZUŠ
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.