Některé pacienty budějcké nemocnice budou každý měsíc navštěvovat speciálně vycvičení psi

„Nemocní, kteří u nás dlouhodobě leží, velmi vítají možnost rozptýlení prostřednictvím pejska. Kontakt s tímto domácím mazlíčkem v nich totiž vyvolává příjemné pocity a celkově zlepšuje náladu a uzdravuje,“ uvedla Jitka Cábková, primářka Oddělení následné péče 1 Nemocnice České Budějovice.

Pes bude pacientům dělat společnost zhruba hodinu, vracet se bude jednou či dvakrát za měsíc. „Terapie bude skupinová a vždy bude realizována s týž psem, na kterého jsou pacienti již zvyklí. Příští setkání na oddělení následné péče 1 je naplánování na 17. února,“ uvedla manažerka spokojenosti českobudějovické nemocnice Iva Nováková.

A co si pod canisterapií vlastně představit? „Jde o jednu z metod rehabilitace, která slouží k podpoře zdraví všech lidí, při níž se uplatňuje interakce mezi psem a člověkem. Canisterapii můžeme v současné chvíli zařadit mezi formy ucelené rehabilitace. Zahrnuje veškeré aktivity, ve kterých je využíváno pozitivní interakce člověka a psa se zaměřením na udržení či zlepšení fyzického či duševního stavu člověka,“ popsala Ludmila Cimlová ze sdružení Hafík.

Canisterapie znamená v překladu léčba pomocí psa. „Jedná se o duši hojící pocit, který v nás zanechává kontakt se psem. Dodává nám pocit, že nejsme sami, že někoho zajímáme a že nás má někdo rád a těší se na nás. Jedna z mnoha definic vnímá canisterapii jako označený způsob terapie, který využívá pozitivního působení psa na zdraví člověka. Jde o součást zooterapie, která je podpůrnou formou psychoterapie a je založena na kontaktu člověka se psem a vzájemné pozitivní interakci mezi těmito dvěma účastníky. Můžeme všeobecně říci, že canisterapie klade důraz především na řešení problémů citových, psychologických a sociálně integračních,“ řekla Ludmila Cimlová.

Prostřednictvím canisterapie lze dle jejích slov rozvíjet jemnou a hrubou motoriku či orientaci v prostoru. Také podněcuje verbální i neverbální komunikaci, zvyšuje motivaci k jakékoliv činnosti a podněcuje interakci klienta s jeho okolím, které tvoří třeba ostatní klienti, ošetřovatele, či rodina.

„Dále se dá využít k nácviku koncentrace a zvýšení pozornosti, zlepšení kvality života, rozvoji sociálního cítění a snížení agrese u klienta. Některá literatura uvádí, že pes je schopen snižovat krevní tlak, srdeční frekvenci a eliminovat stresové faktory. Zvíře nabízí pevnou strukturu dne a snižuje pocit samoty. Dále pak přispívá k zintenzivnění sociálních vztahů obecně, ale hlavně vztahů v rodině,“ dodala Ludmila Cimlová.

Otázkou je, který pes je pro canisterapii vhodný. „Canisterapie je založena na vrozených povahových vlastnostech psa, stejně jako na výchově a socializaci. Zásadní je v tomto ohledu přístup a výchova majitele, který vlastnosti a schopnosti svého psa může kladně či záporně ovlivnit. Významnou měrou je pes ovlivněn také prostředím, s kterým je ve vzájemné interakci. Nelze jednoznačně rozhodnout o prioritní vhodnosti plemene pro canisterapii. Ohledně ohlasu jednotlivých plemen u lidí - zde také nelze jednoznačně říci, že by bylo nějaké plemeno upřednostňováno. Záleží na věkové skupině osob, ke kterým pejsek jde, na druhu hendikepu... Domnívám se, že lidé kladně reagují na každého pejska, který je přijde navštívit,“ zmínila Ludmila Cimlová, na kterou má psí společnost také pozitivní vliv. „Každé setkání s pejskem na mě působí velice pozitivně a to ať už se jedná jen o obyčejné setkání a pomazlení se s pejskem či o pobyt s pejskem někde venku v přírodě.“