Na jaké klíčové zásady poskytování první pomoci by měli zachránci pamatovat?

Celkem bylo při těchto nehodách usmrceno 14 osob a dalších 780 zraněno. Loňský rok rozhodně nebyl žádnou výjimkou. I letos viníci od nehod ujížděli. Od ledna do května se tak stalo v 6 496 případech z celkem 38 574 nehod vyšetřovaných Policií České republiky. Při těchto tragických událostech zemřelo celkem šest osob, dalších 24 bylo zraněno těžce a 230 lehce. 

Stále je však naprostá většina lidí ochotna druhým pomoci. Jak se tedy zachovat na místě nehody, kde jsou zranění?

Především je třeba důkladně zkontrolovat, kolik lidí utrpělo zranění a nakolik jsou vážná. Je třeba pamatovat především na to, že lidé v bezvědomí či velmi vážně zranění se pomoci většinou nedožadují. Vlastně ani nemohou. Naopak ti, kteří utrpěli zranění lehčí, na sebe hlasitě upozorňují například křikem nebo nářkem. Bolest a stres po nehodě zkrátka dělají své. Laičtí zachránci přirozeně prvotní pozornost věnují právě jim, lidé v život ohrožujícím stavu pak zůstávají nepovšimnuti. To je zásadní chyba. „Například Britský červený kříž uvádí, že jedním z nejčastějších důvodů úmrtí obětí dopravních nehod je udušení. Zachráncům moc času nezbývá. Pokud zraněného neobjeví a neposkytnou pomoc do čtyř minut po nehodě, nastává smrt. Nejednou zbytečně,“ upozorňuje Lukáš Hutta z Asociace Záchranný kruh.

Na co tedy pamatovat při pomáhání zraněným při dopravní nehodě?

Skutečně neváhejme pomoci lidem s vážnými zraněními. Role laických zachránců je nezastupitelná. V Evropě trvá 8 až 15 minut, než po oznámení dorazí odborná pomoc. „Pokud není poskytnuta účinná pomoc lidem se zástavou srdeční či s dýchacími potížemi, po čtyřech minutách začínají odumírat první mozkové buňky. Každá minuta váhání snižuje o 10 procent šanci na záchranu,“ varuje dopravní expert Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Zachránci by se měli zaměřit na skutečně podstatné úkony:

• U zraněných hodnotíme, nakolik jsou při vědomí. Dále se přesvědčíme, zda dýchají či nemají s dýcháním potíže. Pozornost věnujeme též známkám silnějšího krvácení. Pozornost je třeba věnovat příznakům jiného vážného poškození zdraví.
• Pokud je zraněný v bezvědomí a nedýchá nebo nedýchá normálně, je potřeba zahájit srdeční masáž. Položíme zraněného na záda na pevný podklad. Začneme stlačovat hrudník oběma rukama s nataženými pažemi, a to frekvencí 100x – 120x za minutu. Hrudník stlačujeme do hloubky 5 – 6 centimetrů. Zkušenější zachránci mohou srdeční masáž kombinovat s umělým dýcháním. V takovém případě kombinujeme masáž srdce s umělým dýcháním, a to v poměru 30 stlačení hrudníku ku dvěma vdechům. Resuscitujeme do příjezdu odborné pomoci.
• Pokud je zraněný v bezvědomí, ale dýchá, držíme záklon hlavy a do příjezdu odborné pomoci pravidelně kontrolujeme, zda dýchá bez problémů. V opačném případě ihned zahájíme resuscitaci.
• Pokud zraněný masivně krvácí, je nutné krvácení ihned stavět tlakem přímo v ráně. Nezapomene na použití ochranných rukavic.

Role laických zachránců je nezastupitelná. „Pamatujme na to, že i po ošetření je třeba se zraněným věnovat. Hovořme s nimi, uklidňujme je a hlavně je nenechávejme úplně o samotě a bez dohledu,“ uzavírá Roman Budský.

Více informací, jak se správně chovat na místě dopravní nehody najdete na www.tytozvladnes.cz