Depresemi trpí každý desátý Jihočech

To, že deprese jsou velmi časté a jejich léčení je zpravidla dlouhodobé, dokládá i skutečnost, že komerční pojišťovny je řadí mezi duševní onemocnění a vylučují je z pojistek kryjících případnou dlouhodobou pracovní neschopnost.

„Depresivní choroba může mít celou řadu podob. Jednak jsou různé druhy depresí podmíněných dědičně či vyvolaných změnami biochemických procesů v mozku. Druhou velkou skupinou jsou pak deprese reaktivní, způsobené nějakým vnějším podnětem. Může to být například stresová situace, v níž se člověk náhle ocitne, nebo jsou to takzvané sezonní deprese vyvolané střídáním ročních období, změnami klimatu a podobně. Projevy depresí jsou ale v obou skupinách stejné bez ohledu na to, zda jsou jejich příčiny vnitřní či vnější,“ uvedl primář Psychiatrického oddělení Nemocnice České Budějovice MUDr. Jan Tuček, Ph.D.

Jaro a podzim jsou pro rozvoj depresí nejrizikovějším obdobím, protože se často skloubí současně oba vnější podněty, tedy vliv nestabilních klimatických podmínek se stresovými událostmi. Zimní počasí je naopak celkem stabilní, je chladno, krátký den, většinou tma. Stejně stabilním ročním obdobím je léto, dlouhé slunečné dny a teplé dny nám navíc umožňují více relaxovat a méně se stresovat. Pokud se k jarním či podzimním podnětům nestabilního chování přírody přidají i další vnější podněty, bývá zpravidla zle.

„Svou významnou roli zde kromě už zmíněné sezonnosti sehrává v současné době při rozvoji reaktivních depresivních stavů celá řada dalších faktorů, nezaměstnanost, obtížné shánění práce a s tím spojená obava ze ztráty zaměstnání, rostoucí nároky zaměstnavatelů a z toho vyplývající stres, nedůvěra k politikům, finanční problémy, zadluženost spojená s hrozbou exekucí a další,“ konstatoval primář Tuček.

Mezi typické příznaky depresí patří zejména zvýšená únava, apatie, případně podrážděnost, ospalost, potíže se spánkem a celková vyčerpanost. Člověk se nedokáže soustředit, často ani pracovat. Mnozí lidé si rozvoj depresí uvědomují, ale domnívají se, že toto onemocnění přejde samo, a že ho zvládnou bez odborné pomoci. Většinou se mýlí.

„Návštěva lékaře by se neměla odkládat, pokud jsou problémy dlouhodobé, zásadně omezují život člověka, který tak nemůže vykonávat běžné denní činnosti ať už v zaměstnání či v rodině a samozřejmě především a neodkladně pokud dojde k úvahám o dobrovolném odchodu ze světa,“ zdůraznil Jan Tuček.

Nárůst pacientů zejména v období jara a podzimu registrují nejen na psychiatrickém oddělení nemocnice, kde lékaři řeší nejzávažnější případy, ale samozřejmě také ordinace ambulantních psychiatrů. A to nepřijdou všichni, kteří by odbornou léčbu potřebovali.

Zatímco ve vyšších vrstvách americké společnosti je takzvaně in mít svého psychiatra a psychoterapeuta, v české kotlině stále duševní nemoci zůstávají jakýmsi tabu, a proto se řada pacientů návštěvě psychiatra brání. Často se stydí, že jsou v péči psychiatra. Naštěstí se zdá, že i u nás se ledy konečně pohnuly a přístup pacientů se mění.

Nejlepší prevencí proti depresím je zdravý životní styl, schopnost umět si odpočinout, vhodně střídat aktivity výkonnostní a relaxační. „Dnešní doba tlačí na výkon, žene nás dopředu a člověk, který je vyčerpán, se stává outsiderem. Neprávem. Výkon člověka, žijícího pod neustálým pracovním tlakem a stresem, bude postupem času dále klesat a on se bude cítit hůř a hůř,“ poznamenal primář.

Tisková zpráva