Jaderná elektrárna Temelín zdravotní stav obyvatel žijících ve svém okolí neovlivňuje. Jejich zdraví je srovnatelné se stavem obyvatel žijících ve vzdálenějších oblastech. Takový je hlavní závěr studie, kterou za rok 2014 zpracovali odborníci brněnské Masarykovy univerzity.
Data získaná z okolí Temelína poměřují s údaji, které vyplynou ze stejných hodnocení prováděných pro část Písecka, České Budějovice, Hradec Králové a Olomouc. Nechybí ani srovnání s celostátní úrovní.
„Výzkum provádíme už 22 let. Během té doby získané hodnoty různě kolísají, ale to je charakteristické pro všechny sledované oblasti. Jestliže se nějaký ukazatel doprava či doleva vychýlí, tak se za několik let vrátí zpět k normálu. Takovým příkladem jsou třeba úmrtnost na srdečně cévní nemoci nebo výskyt rakoviny prsu. Jejich výskyt v devadesátých letech klesal, počátkem druhého tisíciletí byl patrný mírný nárůst a posledních šest let jejich četnost opět plynule klesá,“ říká profesor Jaroslav Kotulán z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Příčin kolísání je podle něj hned několik. „Například roli hraje způsob života, profesní skladba lidí nebo míra a charakter migrace. Rozhodně vylučujeme vlivy elektrárny, ty by se projevily dlouhodobými nárůsty, nikoliv kolísáním,“ vysvětluje brněnský profesor.
Dodává, že důležitý je i počet obyvatel ve sledované oblasti. „V nejbližším okolí elektrárny, kde žije přibližně dvanáct tisíc obyvatel, se jakákoli změna projeví více než třeba v Českých Budějovicích nebo Olomouci se sto tisíci lidmi.“
Zdravotní stav obyvatel žijících v okolí elektrárny Temelín a dalších čtyřech oblastech odborníci monitorují od roku 1992. Ve svých analýzách se zaměřují na výskyt sedmi ukazatelů úmrtnosti (například srdečně cévní choroby nebo zhoubné novotvary) a jedenácti druhů zhoubných nádorů (například nádory prsu, tlustého střeva, prsu či prostaty). Hodnotí i četnost spontánních potratů nebo narození dětí s nízkou porodní váhou pod 2,5 kilogramu. Studii pak každoročně aktualizují.
Je absolventem lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V 90. letech vedl několik let Ústav preventivního lékařství lékařské fakulty MU v Brně. Během své praxe byl například členem a pak předsedou výboru Společnosti hygieny a komunitní medicíny, členem redakční rady časopisu Hygiena, členem Národní rady zdraví při MZ ČR, v 90. letech dočasným poradcem (temporary adviser) Evropské úřadovny Světové zdravotnické organizace aj.
Nyní pracuje v Ústavu preventivního lékařství LF MU v Brně, kde přednáší preventivní lékařství se zaměřením na epidemiologii, primární prevenci civilizačních chorob a radiační hygienu. Ve své vědecké a výzkumné činnosti se od 60. let minulého století zaměřuje na hodnocení vlivu životního prostředí na zdraví a epidemiologii hromadně se vyskytujících chorob. Vydal 162 odborných publikací. Hovoří německy a anglicky, částečně rusky a francouzsky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
