Ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. V nové knize, kterou vytvořil společně s ukrajinským historikem Radomyrem Mokrykem, mluví o krvavých létech Ukrajiny. Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o bádání v archivech, ale také o ukrajinské kultuře nebo dopadech zdražování na knihtisk.

Francouzský prezident Macron neprožívá zrovna nejúspěšnější politické období. Doma ve Francii velmi ztěžka prosadil důchodovou reformu a jeho nedávná třídenní návštěva Číny zbourala jeho image kompetentního evropského lídra. Před víkendem ho sice v jeho reformním snažení podržela francouzská Ústavní rada a penzijní reforma nabyla platnosti, nicméně je pravděpodobné, že se nevyhne referendu. Navíc Ústavní rada není ve Francii žádná nezávislá instituce typu českého Ústavního soudu, protože je složena především z bývalých politiků.

Vážení přátelé budějovické historie, určitě jste zaznamenali, že byl proveden druhý a tentokráte již úspěšný pokus nalezení ostatků blahoslaveného Jindřicha Libraria, prvního převora dominikánského kláštera a zpovědníka českého krále Přemysla Otakara II.

V dnešním díle Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii cukrárny U Černé růže v Piaristické ulici. Podle Schinka je v provozu už od roku 1869 a byla jednou z prvních kaváren ve městě.

Není to tak dlouho, kdy Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python pronesl, že Čechy považuje za nejvtipnější národ na světě. Že jsme nejspíš národ vtipálků, potvrzuje také fakt, že svého času vycházel legendární časopis Trnky-brnky v nákladu 370 tisíc kusů výtisků měsíčně. Jedním z autorů, který se proslavil humoristickými kresbami v časopise Trnky Brnky v devadesátých letech, je Jan Tatarka. Tvůrce komiksů a kresleného humoru, nakladatel, vydavatel a televizní producent se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal o porevolučním humoru v tuzemsku, o hranicích vtipných komiksů i o nadcházejícím Comic Conu.

I dnes si Jan Schinko připravil další díl Drbny historičky. Věnoval se památkovému domu v České ulici, kde se našla polozemnice z počátků města.

Rušení poboček České pošty vyvolal ve veřejném prostoru v posledních dnech velké diskuse. Jedním z prvních, kdo se k celé věci vyjádřil, byl jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Ten říká, že současný ekonomický model fungování České pošty nebyl udržitelný a je třeba přijít se změnami. Vyzývá ale k racionální diskusi nad celou věcí. Více už v rozhovoru v rubrice Bez servítků.

Tento týden má proběhnout společná schůzka koaličních partnerů SPOLU na téma voleb do Evropského parlamentu, konané příští tok v květnu. V médiích zatím zazněly pouze argumenty „ad hominem“ – tedy kdo, jak a s kým nemůže být na společné kandidátce. Téměř nic nezaznělo o významných společných programových průsečících.

Na začátku bylo jen hledání sportu, kde by upustil páru. Nakonec se ale z baseballu stal pro Martina Mužíka celoživotní parťák. Před několika dny se vrátil z Austrálie a Japonska, kde spolu se svými spoluhráči reprezentoval Českou republiku na světovém turnaji. Proč byl pro Česko tak významný? Jak náročný je baseball sport? A dá se jím v Česku uživit? I o tom jsme se bavili v dalším dílu seriálu Neobyčejní.

Běžně se uvádí, že první televizní zařízení v Československu představil Jaroslav Šafránek, docent oboru experimentální fyziky UK v Praze, dne 10. května 1935 v Praze na Vinohradech v domě Zemědělské osvěty. Správně se jeho přístroj popisuje jako zařízení pro vidění na dálku, televizor to nebyl. Ministerstvo pošt a telegrafů odmítlo Jaroslavu Šafránkovi vysílat do veřejného prostoru. Přišla německé okupace, válka a vývoj naší televize se opozdil, přičemž se po válce pustil do jiného oboru.