Komunistická strana Čech a Moravy v roce 2021 poprvé v historii opustila Poslaneckou sněmovnu. Mimo dolní komoru Parlamentu České republiky se tak ocitl také Jiří Dolejš, který jako člen KSČM patří k hlasitým kritikům aktuálního směřování strany. Co může stranu opět nastartovat, jak nahlíží na vystupování předních tváří KSČM na akcích proruských dezinformátorů a jaká je budoucnost levice? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Spolu s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024 se v Bruselu rozhořela diskuse o nutnosti sbližování evropské demokratické pravice. Toto téma je zatím tabu na české politické scéně. Je to pochopitelné, protože někteří z „otců zakladatelů“ Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR Party) a její frakce v Evropském parlamentu jsou stále vlivní v ODS. Druhá (a silnější) demokratická pravicová frakce v EP - Evropská lidová strana - jim stále připadá jako příliš „federalistická“. Jejími českými členy jsou KDU-ČSL a TOP 09 se STANem.

Milanovi se zase jednou povedl ve starožitnictví kup… O tom ale za chvíli.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Wortnerům dům a jeho historii. Věděli jste, že jeho jádro se skládá ze dvou domů? A jak v jeho historii figuruje Jan Žižka?

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Mizerná hygiena, zaostalá zdravotní péče, pravidelně se opakující morové epidemie a výrazně nižší průměrné dožití. Málokomu by se při pohledu na běžnou realitu středověkého života chtělo do tohoto období vracet. Přesto teď velmi reálně hrozí, že se posuneme o stovky let zpět. A odnesou to hlavně zvířata v našich lesích. Poslanci totiž projednávají novelu mysliveckého zákona, která má umožnit lovit zvěř lukem a šípy. To považuji za neuvážený krok zpátky, který jen zvýší utrpení lovených zvířat.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky rozepsal o posledním domu s podloubím v Plachého ulici. Víte, jak se domu v průběhu let říkalo? A díky čemu se na něm dochovala reklama?

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.