Dnes je to přesně 73 let, kdy na svou trasu v jihočeské metropoli vyjely naposledy tramvaje. Poslední tramvajová linka zde byla zrušena 28. února 1950. Připomeňme si jeden starší díl Drbny historičky od Jana Schinka, který se právě tramvajové dopravy v Budějcích týkal.

Novinové titulky překypují názvy summitů a konferencí. A ne málo čtenářů se může ptát, k čemu to vlastně všechno je. Na to je jasná odpověď: tak se dělá mezinárodní politika. Tyto akce sdružují lidi, kteří by se na jednom místě jen těžko potkali. Mnichovská bezpečnostní konference je prominentním příkladem. Přezdívá se jí „Davos bezpečnosti“ podle známé konference Světového ekonomického fóra ve Švýcarsku. Letos nelze titulek o bezpečnostní konferenci jen tak přejít. Pro Českou republiku byla totiž mimořádně důležitá.

Jako člověk mnoha zájmů se jeví Karel Pupík. Galerista, cestovatel, milovník hor a zároveň vystudovaný strojař, který našel vášeň v umění. V devadesátých letech si otevřel s partnerkou galerii na zámku v Českém Krumlově, kde později vystavoval například díla umělců z exotické Zambie nebo Zimbabwe. Ta osobně v exotických zemích vybíral. Svůj životní příběh popisuje v dalším díle seriálu (Ne)obyčejní.

Jak známo, termín „Sophiina volba“ pochází z nejznámějšího románu amerického spisovatele Williama Styrona a značí výběr ze dvou špatných řešení. V románu jde o volbu, před niž Sophii postaví sadistický německý lékař při jejím příchodu do koncentračního tábora. Nechá ji vybrat si z jejich dvou dětí jedno, které bude dále žít. To druhé bude odvezeno do nedalekého tábora, určeného pouze pro likvidaci vězňů.

Znáte historii Mlýnské ulice? Vzhledem k ostatním ulicím v centru města má poměrně mladou historii. Právě o té se rozepsal Jan Schinko v dalším dílu Drbny historičky.

Letos na jaře uplynou dva roky od vzniku Asociace online vydavatelů (AOV), za jejímž vznikem stojí Libor Matoušek. Spolumajitel zpravodajských portálů Drbna.cz a předseda AOV se v aktuálním díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o dopadech novely autorského zákona, která zásadně ovlivňuje fungování on-line médií.

Ach jo, to byla doba! V roce 1972 byl na Senovážné náměstí, které se ale tehdy jmenovalo Náměstí 1. máje, instalován V. I. Lenin. Ano, byl to ten monument, u kterého většina Budějovičáků skládala pionýrský slib. V té době byla na náměstí i socha Panny Marie Budějovické. V osmnáctém století konšelé totiž rozhodli, že u každé hradební brány bude stát ochránkyně města.

Jan Schinko věnoval dnešní díl Drbny historičky Černé věži. Dominanta Český Budějovic podle něj poskytovala lidem ve městě důležité informace. Poznali podle ní fáze měsíce, jaké bude počasí, ale i to, jestli vypukl ve městě požár, a kde přesně. V 18. století se díky zvonům na věži zahnala mračna žravých afrických kobylek.

Čtvrtstoletí pomáhají lidem na ulici aktivity Nového Prostoru. Tou asi nejvýraznější je prodej stejnojmenného streetpaperu, jehož kameloti nabízí aktuální vydání přímo v ulicích měst. O tom, jak se dá skloubit práce novinářky a sociální pracovnice, jak jednoduše se může člověk ocitnout na ulici nebo o tom, jaké vznikla myšlenka Nového Prostoru, se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídala jeho šéfredaktorka Monika Veselá.

V Evropském parlamentu se neustále někdo zaštiťuje demokracií a evropskými hodnotami. Pak dojde k nechutné akci po hlasování o zařazení Ruska na seznam států podporující terorismus, což mnozí nepovažují za snahu o ukončení konfliktu. Stejnou rezoluci odmítl tehdy také americký ministr zahraničí Blinken, kterého asi nikdo nepovažuje za ruského agenta.