Na dobové kresbě z let před rokem 1872 z archivu Arnošta Matschina je gotické náměstíčko na konci Hroznové ulice před Rybářskou bránou. Vpravo na rohu Panské stojí Stará rychta. Vlevo by následoval průchod na Piaristické náměstí. Kdyby si krupaři a mlynáři nevydupali na radnici v roce 1872 zboření gotické hradby s vjezdem a gotické Rybářské věže, mohl by být tento kout města vhodný na zápis do UNESCO. Kromě Staré rychty všechno na kresbě bylo na přání majitelů Předního mlýna zlikvidováno. Dnes je tam také výtvarně hodnotný komunikační uzel, ale na zápis do UNESCO už to není a těžko bude.
Za předpokladu, že někdejší kreslíř to správně zachytil, vede za gotickou bránou v hradbě cesta vpravo Rybářskou bránou k Přednímu (původně Dvornímu) mlýnu a vlevo k někdejším městským jatkám a na nábřeží za klášterem. Na dnešní Sokolský ostrov tudy cesta nevedla. V řečišti Vltavy a Malše byl ostrůvek a na něm Malý mlýn. Až před rokem 1930 byl ostrůvek odstraněn a Sokolský ostrov spojen s Hroznovou sypanou vozovkou, čímž technicky přestal být ostrovem.
Stará rychta (vpravo na rohu Panské) měla až do roku 2003 šindelovou střechu, Při opravě domu v roce 2004 byl objeven a obnoven gotický portál a kamenné ozdobné ostění okna v přízemí. V domě pravděpodobně sídlil od počátku města rychtář, což byl zástupce krále pro správu města. Měl zde úřad, soudní místnost a také asi šatlavu, poněvadž ve středověku se Panská nazývala Šatlavská.
Není to spolehlivě doloženo, ale ani jiný dům, ve kterém by se rychta nacházela. Dědičnými rychtáři byli zprvu Klaricové, kteří vlastnili i Dvorní (Přední) mlýn. Že zde bývala kdysi rychta, nasvědčuje freska Spravedlnosti na průčelí do Hroznové. Je novější, nebyla tam za rychtáře Klarice, ale pietně to souhlasí.
Rychtář měl také podíly na příjmech ze cla. Postupně však vliv rychtáře ustupoval. Měšťane bohatli a chtěli se podílet na vedení města. Už ve 14. století vytvořili městskou radu v čele s purkmistrem. Rychtář se sice zasedání zúčastňoval, ale plnohodnotně rozhodovat asi nemohl. V polovině 15. století rychtářství zaniklo. Městská rada měla 12 členů a každý rok bylo voleno nových šest členů, přičemž šesti členům mandát skončil. Jen významní členové mohli dále pokračovat, takže někdy skončili třeba jen tři, čtyři členové. Teoreticky žádní, když všichni byli významní.
Poněkud rychlé střídání na radnici vyhovovalo době. Ve městě bylo asi pět tisíc obyvatel (400 domů, v každém více než deset lidí), takže radní město uřídili. Kdyby něco, měli biřice, kteří asi v Panské sídlili, poněvadž se v tom čase Panská jmenovala Biřická nebo Biřiců. Vůbec staré názvy Panské jako Šatlavská a Biřiců lichotivá nejsou. Pamětníci měli pro Starou rychtu označení Rehmův dům.
Manželé Arnošt a Albína Rehmových byli ve Staré rychtě už v roce 1912, kdy jim „Budějovičtí právovárečníci Měšťanského pivovaru“ prodali první várečné právo ze zrušeného Velkého pivovaru v Divadelní ulici za 4 208 K a 34 hal. Ve Staré rychtě prodával Tomáš Mrkáček uhlí a dříví. Zajímavé podle kresby je, že zadní část Staré rychty měla ozdobný stupňovitý štít. Takových bývalo ve městě více včetně radnice z roku 1555. Dnes už jen na solnici.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
