Na snímku pořízeném kolem 9. května 1959 stojí na prostranství ulic Novohradské a Žižkovy jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova. Zatím na zemi. Podstavec byl přivezen ze Žižkova náměstí později. Původně byla tato socha odhalena před radnicí na Masarykově náměstí dne 6. října 1951 u příležitostí Dne Československé armády, a přitom bylo Masarykovo náměstí přejmenováno na Žižkovo.
Předpokládalo se, že když Žižka z náměstí zmizel, že se náměstí zase přejmenuje a Žižkovým náměstím se stane park mezi Jeronýmovou, Novohradskou a Žižkovou. Logiku to mělo, ale vrátit Masarykovo náměstí se radnice neodvážila. Stačilo jí, že pod tlakem ustoupila nechvalně známému politikovi Nejedlému. Když totiž ministr informatiky Kopecký daroval sochu Žižky městu, neuvažovalo se, že by stál zrovna před radnicí. Navrhovalo se náměstí Jiřího z Poděbrad a Senovážné.
Radnice vyslala deputaci do Prahy, aby se to projednalo. Jenže Nejedlý si vydupal postavení Žižky před radnicí. Ještě byla šance, že se městská rada pochlapí, ale nepochlapila. Dne 13. září 1951 proběhlo hlasování, při němž pouze jeden člen rady byl proti Žižkovi na náměstí a dva se zdrželi hlasování. Za osm let poté byl Žižka z náměstí odvezen, přihlíželo asi dvě stě diváků. Výtvarníci upozorňovali, že měřítko jezdecké sochy se před radnici nehodí. Možná na volném prostoru, ale před budovou radnice s věžemi zanikal. Také od Samsona nebyl skoro vidět. Padla vize politika Nejedlého, že bude socha pohledově ovládat náměstí.
Socha Jana Žižky od sochaře Karla Dvořáka, si užila své a Karel Dvořák v Praze také, přičemž se odhalení svého díla nedožil, zemřel dne 25. února 1950 ve věku 57 let. Když se definitivně rozhodlo, že v Praze stát nebude (zamítnuto bylo původně vybrané Staroměstské náměstí před radnicí, potom náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech), daroval ji ministr informatiky Kopecký městu Tábor. Táborští se však ohradili, že už na náměstí Žižku mají a dva Žižkové na jednom náměstí by snad bylo příliš. Odmítli také starší sochu přestěhovat jinam. Kopecký to uznal a daroval sochu městu České Budějovice. Pořád se socha přibližovala k Trocnovu.
Rok předtím vyhláškou ministerstva vnitra č. 3/1950 byla vesnice Záluží u Ledenic přejmenována na Trocnov, i když vlastní Trocnov leží mimo Záluží v lesích. Tam by precisní práce Karla Dvořáka zanikala. V úvahu připadalo náměstí v Borovanech, kde zrovna socha Žižky nebyla, protože původní z roku 1893 byla v roce 1940 za německé okupace odstraněna, ale počítalo se, že se borovanský Žižka obnoví.
Jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova tak skončila u nás. Karel Dvořák přistupoval k dílu pečlivě. Prostudoval husitství, k tomu, jak se husité oblékali, jak sám Žižka, jakou přesně měl výzbroj, jak se strojili koně a tak dále. Socha je zajímavá i tím, že stojí jen na dvou „bodech“. Kůň má dvě nohy zdviženy.
Politik, historik a pedagog Zdeněk Nejedlý, který přikázal postavit dobrou sochu na špatné místo v čase, kdy vojáci sochu z náměstí odvezli, ještě žil (narodil se v roce 1878, zemřel roku 1962). Stranou zůstala občas se vynořující otázka, co měl zeman Jan Žižka společného s naším městem. Kupříkladu naivně ve škole – jestli měl rád Budějovice. Podle toho, co působil městu na začátku 15. století, tak neměl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
