Čtvrtek a Drbna historičky už k sobě neodmyslitelně patří. A jinak tomu není ani dnes. Historik Jan Schinko se v dalším pokračování tohoto oblíbeného seriálu zaměřil znovu na Plachého ulici.
Plachého ulice je spojena s náměstím nenápadnou uličkou. Před ní i za ní je chodník, takže není hned patrné, že je to ulička, která má domy a domovní čísla po obou stranách. Našinec to ví, ale pro cizince by se měla ulička nějak víc prezentovat. Dříve se používal též název Durchhaus, nebo ulička, kde si lidi odlehčují, ale obojí nesedí. Pravý Durchhaus je průchodní dům z Krajinské do České, kterému se zase říkalo Bazar. Léta za socialismu ovšem radnice uličku zanedbávala.
Na současném snímku je vchod do uličky z Hroznové. Vpravo v podloubí bývala chvalně známá restaurace U Hromádků. Z paměti rodáka Václava Šulisty, který léta v okolí bydlel: „Hromádků byli klubový podnik SK České Budějovice. Chodil tam také ministr Plojhar (navštěvoval i Vatikán v Lannovce). Další řadu měla inteligence, u jiného stolu sedávali řemeslníci a u dalšího stolu herci Roden, Růžek, Gollová aj.“ Martin Růžek a Nataša Gollová účinkovali tehdy v našem divadle.
ČTĚTE TAKÉ: Historická Plachého ulička se mohla jmenovat Kožešnická nebo Hudební
Václav Šulista a spoluhráči z košíkové chodili k Hromádkům po tréninku na pivo. Napřed zacházeli ke Hroznu, ale tam byl nerudný hostinský. Když zazvonili u okénka, kudy se podávalo pivo přes ulici, ozval se nerudný hlas – Co chcete!!? Odpovídali stejným tónem – PIVO!. Tón a způsob, kterým hostinský podává pivo, má svůj význam. U Hromádků se podávalo pivo, jak se má.
Na druhém konci uličky vlevo u náměstí bývala samoobsluha potravin U Kulíků a za ní v uličce ve směru k Hroznové byla vinárna a jídelna U Ašenbrylů. Před rokem 1901 odebíral Čeněk Ašenbryl (ve městě často používalo jméno s dlouhým ý, tedy Ašenbrýl, podobně Hajíček a Hájiček) uzenářské zboží od chvalně známé firmy A. Nepomucká, Praha. Vždy čerstvé velejemné výrobky a výborné pražské šunky. Z přesně nezjištěných důvodů se Ašenbrylů s pražskou firmou Anny Nepomucké nedohodly (asi nešlo o kvalitu, ale o peníze, poněvadž Anna Nepomucká si pak zařídila svou prodejnu ve Sternekovce (ul. U Černé věže).
Dne 18. února 1902 uvedl Čeněk Ašenbryl v místních listech: „Oznamuji tímto co nejuctivěji, že jsem z nutných příčin přestal odebírat uzenářské zboží od firmy A. Nepomucká v Praze a zavedl jsem ve svém závodě počínaje dnešním dnem veškeré uzenářské a delikatesní zboží od světoznámého starého a osvědčeného uzenářského velkozávodu J. Dlouhý v Praze v Celetné ulici. Zboží této firmy je proslulé svou výtečnou jakostí.“ Specialitou u Ašenbrylů byly každý čtvrtek špekové knedlíky a denně drštková polévka. Jídelna a vinárna byly pohodlně zařízeny. Hostům hrával polyfon, což byl hřebíčkový nástroj trochu podobný flašinetu.
Hostinec U Hromádků se na konci 19. století nazýval U Mïlleretů. Klub českých velocipedistů oznamoval, že dne 16. ledna 1896 uspořádá věneček v sále p. Václava Hromádky (dříve U Milleretů), hudba c. k. pěšího pluku č. 11. Vstupné: člen 50 kr., rodina člena 1 zl., nečlen 80 kr. rodina nečlena 1 zl. 20 kr. Začátek o 8. hodině večer. Výhradně pro zvané. Domácí toileta.
Zvláštní a zapomenutý název hostince U Hromádků se objevil v listu Jihočech ze dne 19. července 1946: Navštivte známou restauraci „U Venci s dřevěnou hlavou“. dříve U Hromádků, dobrá kuchyně, znamenitá vína, Hroznová 9, tel. 587.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
