středa 20. listopadu 2019 Nikola

DRBNA HISTORIČKA: Označení P na tramvajích znamenalo Pražské předměstí

V dalším pokračování Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Krajinskou ulici. Jejím rodinným stříbrem je podloubí, kolem kterého jezdila tramvaj s označním P. Podle Schinka znamenalo písmeno P Pražské předměstí. Mohlo ale značit i slovo pomalu.

Na pohlednici z času c. k. vjíždí tramvaj linky P jedoucí z náměstí do stanice u Herrmannova domu. Staniční sloupek je secesní. Nahoře má kandelábr označení zastávky, dole patku či sokl. Na to se dbalo. Každý kandelábr (česky sloup) musel mít patu, přesněji hlavu a patu. Ne jako dneska, kdy sloupy bez patky vypadají jako zapíchnuté do země a zdají se vratké. Tramvaj má označení P, což znamenalo Pražské předměstí. Zlí jazykové tvrdili, že to znamená „pomalu“. Asi ne kvůli nim, ale je fakt, že v roce 1936 byly tramvajové linky označeny římsky I, II a případně III.

Na ulici je klid, postává i cyklista. Jisté napětí vyvolává jen pes na koleji, jestli včas uskočí. Někteří politologové označují režim c. k. za nepřijatelný, ale podle této pohlednice to vypadá, že byl přijatelný. Problémem z hlediska bezpečnosti mohl být průjezd tramvaje těsné kolem podloubí. Radnice mohla snadno zařídit koleje dál od chodníku. V Plzni na Slovany jezdí tramvaje prostředkem ulice. 

Vpravo stojí část domu U Hamrů, následují dva zájezdní hostince za sebou. Mají podobný dvorní trakt, kde jsou v patře klasicistní pavlače vysazené na krakorcích. Ve městě nemáme tolik pavlačových domů jako Praha na Žižkově. Na těchto byly spíše hostinské pokoje, než že by se na nich odehrával pravý pavlačový život vhodný například ku zpracování seriálu Byl jednou jeden dům.  

Patrový dům U Zlatého beránka má sjednocené průčelí dvou starších gotických domů. Dvě arkády loubí jsou gotické, tři segmentové upraveny při přestavbě. V interiéru hodnotné původní sklenutí patra na střední pilíř. Kolmo na dům je upevněna cedule s nápisem Emma Zeis. Ve městě se tabule Emma Zeis postupně objevily i na dalších místech. Začínala zde v roce 1907, jak uvedly Jihočeské listy v roce 1908:  „Ctěnému obecenstvu dovoluji si oznámiti, že od 7. srpna minulého roku se nalézá můj ústav pro řáskování stojaté a ležaté, gauffé, vyšívání a předtiskování a modiství v Krajinské třídě 35, v 1. patře. Emma Zeis.“

Tenkrát to bylo běžné, že dámy vyšívaly a zřejmě i stojatě a ležatě řáskovaly. Není na to statistika, ale v mnoha domácnostech bývaly na kredenci vyšívané záclonky a na stole vyšívané dečky. Hostinským U Zlatého beránky byl František Wostl. Za socialismu měl v patře krajský výbor a krajský sekretariát Svaz československých filatelistů. V podloubí prodával podnik Textil podlahové krytiny.

V domě U Zlatého lva byl do roku 1932 hostinským František Walenta. Provozoval také fiakry, odhlásil je v roce 1923, kdy se rychle zařizovaly autodrožky. Roku 1904 začínal U Zlatého lva František Schinko, obchod s lahůdkami. Prosperoval, přestěhoval se do Divadelní a pak do ulice Karla IV., kde známé lahůdky a chlebíčky U Schinků vydržely jako lahůdky U Raka až do roku 1990.

U Zlatého lva bylo stanoviště autobusové linky do Čakova, Záboří a Dobčic. Také nákladní dopravy směr Lhenice. Kdo chtěl něco dovézt tím směrem, zde si to domluvil. Roku 1932 koupil zájezdní hostinec Měšťanský pivovar. Hostinským se stal František Schaffhauser, po roce 1945 Antonín Nekola.

Krajinská má jako rodinné stříbro podloubí. Když prší, dá se jít suchou nohou Krajinskou až k divadlu.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.