neděle 8. prosince 2019 Květoslava

DRBNA HISTORIČKA: Podloubí v Budějcích najdete u 162 domů

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na budějcké podloubí. V Budějcích má podloubí celkem 162 domů. Nejvíce jich je na náměstí. V Krajinské ulici podloubí málem nebylo, radnice ale naštěstí jeho stržení nedovolila.

Jedním z nejvýraznějších výtvarných prvků, ne-li úplně pohledově na prvním místě kromě vertikály Černé věže, v historickém jádru města je podloubí. Napoví tomu představa města, třeba náměstí bez podloubí. Dobré bude vysvětlit rozdíly mezi používanými termíny - loubí, podloubí, arkáda. Podle slovníku spisovného jazyka českého je podloubí a loubí totéž. Starší název pro podloubí je podsíň. Arkáda je oblouk nad svislých podporách, což jsou sloupy či pilíře. Profilované orámování oblouku vystupující z líce je archivolta.

Naše podloubí má v jádru města přibližně 430 arkád, z čehož je asi 20 „hranatých“, které vlastně oblouky nejsou. (Těžko se to počítá, některé oblouky jsou tak malé, že by se hodil termín otvor do podloubí.)  Nejširší rozpětí má oblouk u domu na náměstí, kde dříve bývala zahraniční literatura, po roce 1990 banka. Rozpětí dělá 6,16 m. Dům měl však odjakživa dva oblouky. V roce 1928 nechal dům přestavět obchodník Václav Wichta na jeden velký oblouk. Památkáři to zjistili pozdě, takže dostal od radnice pokutu jen 500 korun, což jak uvedl konzervátor Karel Kakuška, se mu vyplatilo.

Celkem 162 domů má podloubí. Nejvíce je jich na náměstí,  kde všech 48 domů má podloubí, v Krajinské 37, v České 30. Kdyby se z domů s podloubím vytvořila řada, byla by dlouhá kolem 1,6 kilometru. Mohla by být 1,8 až 2 kilometry, ale za c. k. a za první republiky byla řada podloubí nekulturně stržena. Pořád ale tolik podloubí nemáme. Jsou zprávy od návštěvníků švýcarského Bernu, že Bern byl zapsán do UNESCO, protože má podloubí o celkové délce 6 kilometrů.

Arkády podloubí jednak odlehčují hmotu objektu a za druhé to jsou podle básníků krajky města. Zmizelo podloubí obchodního domu Glogau (dnes v tom místě stojí Broukárna), Velkého pivovaru (Savoy), v Krajinské (banka), firma Baťa prosadila „vykousnutí“ linie domů v ulici Karla IV., později vedle Baťů byly zbořeny dva domy s podloubím překvapivě se souhlasem Klubu přátel města, vinárna U Hőflingerů, později Split, také klidně narušila domovní čáru atd.  

K nejhoršímu naštěstí nedošlo. Na přelomu 19. a 20. století podal právník a politik August Zátka v zastoupení Besedy řemeslnické žádost o likvidaci podloubí v Krajinské, čímž by se rozšířila a ozdravila (to byla tehdy móda) Krajinská. Radnice žádost zamítla, ale August Zátka podal stížnost zemskému úřadu, aby nařídil radnici podloubí zbořit. Radnice zase nařízení zamítla, ale trochu povolila v tom, že kdyby se některý dům přestavoval, nemusí podloubí dodržet. August Zátka se poté věnoval hlavně politice. Krajinská bez podloubí by byla ulice, jakých jsou tucty.

Na snímku z období 1. republiky je průhled z podloubí u záložny směrem k radnici.

To byla v tom čase novorenesanční pohledná záložna (rada záložny ji nechala v roce 1934 zbořit a postavila si novou hranatou). Pilíře využívali obchodníci k prezentaci svého zboří. František Rada připomínal, že každý sloup „prodával.“ Z kupeckých obchodů pronikala do podloubí vůně či pach slanečků, petroleje, kyselých okurek a naloženého zelí, do toho vůně koření všeho druhu, mýdla a povidel. To patřilo k věci. Nejlahodnější vůně se šířila z cukrářských krámů, protože každý cukrář si pekl jemné pečivo sám. Pronikavě, nešlo odolat, zaplnila podloubí vůně kávy, když se pražilo U Meinlů nebo U Brandtnerů. Hlavně, že podloubí máme, i když tolik pachů a vůní dnes už nemá.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo19 čtenářů

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, podloubí

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.