DRBNA HISTORIČKA: Příjezd první parní lokomotivy zastínil oheň na Lineckém předměstí

První budovy starého železničního nádraží pro parní lokomotivy byly postaveny v roce 1868. V tom čase jezdila ve městě koňka a měla vlastní nádraží v místech, kde dnes stojí domek, v němž je muzeum koněspřežky. U Zelené ratolesti bylo menší nádraží s vykládkou vagónů na lodě. Poslední vlak koňky jel dne 1. dubna 1870 do stanice Kerschbaum. Obchodní a průmyslová komora, také radnice a továrny se pokoušely prosadit propojení všech nádraží, ale neuspěly.

Koňka byla svého času moderní, ale přicházely zprávy o parních lokomotivách. Z Vídně jezdila do Břeclavi pára již v roce 1839, roku 1841 až do Přerova, na trati Praha – Olomouc začal provoz v roce 1845, z Prahy do Podmokel (Děčín) roku 1851.

Do let kolem 1854 stavěl železnice stát a asi se domníval, že pro komerčně málo zajímavý jih Čech stačí stará koňka. Vlastně železnice z roku 1868 Vídeň – Budějovice – Cheb nebyla ani tak určena pro jižní Čechy, jako pro rychlé spojení Vídně se Saskem a Německem. Průmyslový rozvoj Budějovic, i když trochu pozdě, přinesla.

První parní lokomotiva přijela z Plzně na naše nádraží dne 14. srpna 1868, ale nebyla tehdy slavnostně uvítána, neboť v tu dobu zuřil na Lineckém předměstí velký oheň. Velká slavnost byla uspořádána dne 18. srpna 1868, kdy na nádraží přijel výzkumný vlak. Pravidelná jízda byla zahájena dne 1. září 1868 a obnášela počet cestujících v prvém tomto měsíci 36 tisíc osob.

Do Veselí nad Lužnicí a do Prahy jel první vlak dne 8. srpna 1874. List Budivoj ze dne 11. května 1873 uveřejnil zajímavou informaci: „Na projektované dráze z Jihlavy přes Budějovice do Kušvardy počne dne 15. května 1873 vojensko – technická prohlídka této trati pod dozorem inspektora rakouských drah. Na trati jsou projektovány tyto stanice: Jihlava, Dolní Cerekev, Počátky, Popelín, Jarošov, Jindřichův Hradec, Stráž, Třeboň, Zalín, Budějovice, Lipí, Křemže. Krumlov, Kájov. Stein, Schwarzbach, Vyšší Planá. Volary, Eleonorahein, Kušvarda.“

Realizoval se jen úsek z Jihlavy do Jindřichova Hradce. O druhý úsek z Hradce do Kušvardy (dnes Strážný) se jednalo, verbálně bojovalo, lavírovalo a mezi obcemi a majiteli pozemků vyloženě handrkovalo více než 50 let, až začaly jezdit automobily. O stanici také usilovala Žirovnice a Lišov chtěl odklonit trasu k nim do Lišova (traduje se, že lišovští sedláci to nechtěli, hlavně prodat pozemky).

Nádraží z roku 1868 na snímku skoro hned od začátku provozně nestačilo. Za dva roky se muselo rozšířit a přistavět další budovy. Budějovice se staly železničním uzlem. Naproti nádraží se stavěly hotely a poněvadž se chodilo na vlak převážně pěšky třídou Nádražní, což je dnes Průmyslová, cestou na Senovážné vzniklo šest hospod a na Senovážném další. Dne 1. září 1895 přijel na nádraží císař František Josef I. Místní listy o tom detailně informovaly a zdá se, že to byla největší oslava panovníka v historii města. Kvůli císařovi se na náměstí udělaly prvně chodníky.

Jakmile dvorní vlak vjel na nádraží počala střelba z hmoždířů na dobytčím trhu, pak následovaly salvy na Krumlovských alejích, kteréžto byly vypalovány až do chvíle, kdy průvod došel od nádraží k biskupské rezidenci (císař ovšem jel v kočáře). Kromě toho se zvonilo na všechny zvony na věži městské a piaristické. Davy císaři mávaly. Kdyby se vědělo, že dne 28. července 1914 v lázních Bad Ischlu vyhlásí válku Srbsku a rozpoutá tím světovou válku (a skoro v každé rodině někdo padne), nemávaly by, ale hrozily.