Drbna historička se tentokrát podívala na budějcký Palačák. Jaké plány s ním mělo město? A k jaké tragédii zde došlo? I na to se podíval historik Jan Schinko v dalším dílu pravidelného seriálu.
Palackého náměstí je v hovorové řeči poměrně dlouhý termín. Praktické je Palačák, což není neúcta k historikovi Palackému, naopak je to pro jeho památku dobré, že je pořád v povědomí. Jdu na Palačák, bydlel jsem na Palačáku (starousedlíci se každý rok scházejí), jen tátové dnešních říkali Josefák.
V severní části náměstí vedla historická Pekárenská s hostincem Na Americe. S jižní částí měla radnice velké záměry. Mělo to být kolem roku 1890 velkoměstské náměstí. Na pohlednici jihozápadního koutu náměstí stojí na rohu Skuherského hudební škola a na druhé straně novorenesanční dům z roku 1897 (hnědá barva fasády). Vedle je dům podobný a na opačné straně Palačáku dům U Koule také. Město se rozmáchlo a tenkrát dohánělo výstavbou Plzeň a Liberec.
Dům na rohu Skuherského velkoměstského střihu s dvěma rizality zakončené štíty, jinak lepší dům, má bohatou historii. Na nároží býval koloniál U Nusků, smíšené zboží Václava Faktora. potravina u Filistejnů a u Uhlířů. V domě bydlel do roku 1902, ale ve městě působil 10 let, profesor a spisovatel Josef Štefan Kubín, který v tom čase učil na české reálce v Haasově ulici (dnes Šrámkova). Výjimečná osobnost z hlediska historie Palačáku. Sbíral v Pošumaví lidové písně, pohádky a vyprávění starousedlíků.
Narodil se dne 7. října 1864 v Jičíně. V roce 1954 ve svých 90 letech byl jmenován zasloužilým umělcem. Roku 1964, když mu bylo 100 let byl jmenován národním umělcem. Zemřel v Praze dne 31. října 1965 ve věku 101 let.
Po roce 1918 byla v domě založena první česká informační kancelář, kterou v roce 1921 převzal a zdokonalil František Tomšů. Přijímal také inkaso pohledávek od liknavých dlužníků. Poskytoval spolehlivé informace všech druhů. Jaké, není přesně zjištěno, prostě všech druhů. V roce 1924 došlo v domě k tragické události, jak o tom podrobně informovaly Jihočeské listy ze dne 26. listopadu 1924.
Uhořela zde novomanželka Antonie Bednářová, rozená Kačírková, po hádce s novomanželem Emanuelem Bednářem. Neví se, o co při hádce šlo, ani jestli to bylo hned první den po sňatku. Jen, že novomanžel hodil po novomanželce hořící kahan. V domě bydlící obchodník Tomšů, kapitán dělostřelectva Brožek a člen Jihočeského národního divadla Špiling, vnikli násilím do bytu, kde hořelo, ale novomanželce Antonii Bednářové nebylo již pomoci.
V traktu ve Skuherského ulici bydlel a ordinoval lékař Vladislav Jindra. Na Palačáku byl oblíbený, vždy poradil. Jihočeské listy v roce 1928 uvedly stručnou zprávu: „Pan Jakub Krátký bytem Linecká silnice 34 zemřel v čekárně MUDr. Vladislava Jindry na srdeční vadu, než na něho došla řada.“ Poté se rozvinula v místních listech debata, jak je to možné. Jakub Krátký zašel k lékaři, protože se necítil dobře. Podle okolí raději zaběhl k doktorovi a seděl v čekárně, než na něj dojde řada. Čekal a přitom zemřel. Lékař ovšem nevěděl, kdo v čekárně sedí a bral pacienty v pořadí, jak přišli. Navíc Jakub Krátký nepožadoval přednostní vyšetření a sám asi netušil, že má srdeční vadu. Komise rozhodla, že šlo o nešťastnou náhodu.
V domě byla v roce 1917 odsouzena Marie Hůlková c. k. okresním hejtmanstvím k pokutě 2 K za přestupek nařízení o omezení spotřeby masa a tuku. V případě nedobytnosti pokuty 6 hodin vězení. Další zprávy nejsou, takže zaplatila.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
