středa 27. května 2020 Valdemar

DRBNA HISTORIČKA: Na Ovocném trhu stála dřív kašna. Dnes je prostor prázdný

Víte, k čemu dříve sloužil prostor za Černou věží? A co všechno se na tomto malém náměstíčku nacházelo? Právě této lokalitě se v dalším dílu Drbny historičky věnuje Jan Schinko.

V ulici U Černé věže se před děkanstvím nachází nápadný volný prostor ohraničený severní stranou věže, děkanstvím, bývalou Pragobankou a bývalou Živnobankou, jinými slovy rohové prostranství ulic U Černé věže a Hroznové. Bývaly zde ovocné trhy. Podle Marie Mizerová asi do roku 1949, přičemž si tam pamatovala i jižní ovoce. Bydlela v Jírovcově ulici a ulicí Sterneckovou, Obchodní, UNRRA a Stalingradskou (to je jedna a táž ulice U Černé věže) chodila do města.

Prostor se označoval jako Ovocný trh patřící do kategorie náměstí. V nadějném jaru 1968 se na jednom plánu města tento prostor nazval Náměstí u Černé věže. Potom radnice tento plac za náměstí nepovažovala. Do let kolem 1912 stála na Ovocném trhu kašna. Kupující si mohli v kašně s tekoucí vodou ovoce umýt. Z výtvarného hlediska mělo toto mini náměstí dominující vertikálu. Ve městě bývalo více kašen, většinou barokních, souvisejících v tom čase s novou vodárnou.

Všechny kašničky nechala radnice zlikvidovat. V letech 1911 a 1912 kašnu na Ovocném trhu a na Pražské. Spolek přátel města se o tom dověděl pozdě, radnice zbořila kašnu velice rychle (možná až jistě záměrně), takže nestačil zasáhnout. Prodávalo se zde ovoce a také někdy zelenina. Velké skládací stánky se ukládaly dole ve věži, jinak stačily lavice. Vlevo byl velký stánek, asi včetně trafiky.

Po roce 1918 zaznamenaly na Ovocném trhu místní listy příhodu, kdy německý kverulant nadával německy na drahotu zelí. Jasně, že po válce byla pár let drahota. Ale byly přítomny dvě výřečné rázné dámy, které Němce slovně zpracovaly tak, že se musel omluvit a dát 10 korun na Matici školskou, takže ho to zelí přišlo draho.

Na snímku ze 30. let 20. století má v přízemí děkanství známý obchod Antonín Myslivec se sortimentem látky vlněné, hedvábné, dámské, pánské, tweedy, cajky, damašky a kanafasy, což také doplňovalo komunikační uzel Ovocného trhu. Nehledě na vedle věže vinárnu Hubertus a za rohem v Hroznové vinárnu U Nováků (původně U Maroldů) a naproti hostinec U Zlatého hroznu. Za socialismu převzal obchod U Myslivců podnik Textil a upravil název na VLNA – HEDVÁBÍ.

Firma Myslivec, Textil, také knihkupectví a galerie byly v děkanství v nájmu. Původně mělo děkanství jen objekt podél Hroznové ulice směrem ke Kněžské. Dopředu bylo prodlouženo v roce 1740 a průčelí opatřeno ozdobným barokním štítem se sochou sv. Mikuláše na vrcholu. Jižní křídlo vzadu pro byty kaplanů se postavilo později. Potom v něm byla sýpka a roku 1879 se prodloužilo k věži, čímž děkanství jako areál připomíná dvorec s bránou a dlouhým úzkým dvorem.

Za německé okupace, než nepříčetný komisař města David nechal zbořit synagogu v dnešní ulici Gerstnera, se stačilo z novogotické synagogy, asi den dva předtím, něco snést a odvést, něco také zachránit. Tehdy se zrovna opravovala střecha děkanství. Traduje se, že na střechu děkanství byly použity kvalitní střešní tašky ze synagogy. Šířilo se s drobným, málem tajným, úsměvem, že na křesťanském objektu jsou židovské tašky. Jinak totiž za tuhé německé okupace moc úsměvů nebylo.

Dnes na Ovocném trhu není nic. Jen kandelábr s ukazateli, kterým směrem, kde co je. Něco by tam být mělo, aby to nebyl jen zadek věže, když vpředu od náměstí je pomník J. V. Jirsíka a vchody do kostela a na věž.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo23 čtenářů

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, ovocný sad

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.