DRBNA HISTORIČKA: Hroznová č. 13

Na snímku z března 1984 se likviduje bývalý dům řezníka Adolfa Krbce v Hroznové ulici č. 13. Na domě je čitelný nápis Kožená galanterie, která zde byla poté, co se sem přestěhovala z náměstí. Předtím tu byla čistírna šatstva a prádla, přesněji sběrna. Tedy jen příjem, výdej byl v Hroznové vedle Zlatého hroznu. Krbcův klasicistní dům barokních tvarů štítu s keramickými vázami byl bourán skoro ručně, nešlo použít nálože. Po odstranění domu musely být sousední domy podepřeny trámovým bedněním. Proluka tam zela do roku 1996.

Už jednou zde byla proluka 15 let. V roce 1641 za velkého požáru města dům vyhořel a roku 1656 koupil dům truhlář Jeremiáš Stein od Václava Daudlebského jako spáleniště jen za 74 kop. Jeremiáš Stein dům vystavěl znovu, zřejmě ale už ne v renesančním pojetí, ale v rámci nastupujícího baroka a roku 1687 prodal dům zlatníkovi Kašparu Hermanovi za 350 kop.

Likvidace Krbcova domu se uskutečnila v rámci opravy domovního bloku (v roce 1984 se ještě nepoužívalo podezřelé slovo asanace), kterou zpracoval a v našem městě prosadil Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů Praha (zkratka SÚRPMO). Ono by to tak nevadilo, nebýt zbytečného bourání na náměstí, ale SÚRMPO halasil, že Krbcův dům se musí zbourat, aby dovnitř bloku mohla zajíždět těžká mechanizace, bagry, buldozery, jeřáby a asanovat.

Shodou okolností jsem tudy chodil léta na pracoviště a asi jednou, dvakrát jsem v proluce zahlédl postávat nákladní automobil Praga V3S. Naštěstí pro historické dvorky a dvorní trakty v tomto bloku se do roku 1990 nestačily všechny zájmové plány SÚRPMO Praha u nás realizovat. Dvorky nebyly vlhké tím, že tam byly, ale absencí údržby od doby c. k. a převedením řady domů do vlastnictví bytového podnik (známá zkratka OPBH), byť po roce 1948 právně podloženo.

Již před rokem 1989 měl o proluku zájem podnik Tuzex. Připravil projektovou dokumentaci a v roce 1993 už měl zakoupený stavební materiál včetně souhlasu odboru architektury radnice. Jenže na poslední chvíli se přihlásil potomek původních majitelů a získal proluku v restituci. To bylo objektivní, změnila se situace. Následně v roce 1996 předložila odboru architektury a plánování města studii na dostavbu proluky Reiffeisenbanka a začala se proluka zastavovat.

Vznikl zde objekt Reiffeisen Centrum, který je dobrý, ne-li lepší než původní klasicistní Krbcův dům. V domě za 1. republiky bydleli Adolf Krbec a manželka Kateřina a řeznický pomocník František Čapek. U Krbců působil také řezník Václav Niedermertl. V domě bydlela též Růžena Sedláčková, ale nepodařilo se o ní nic zjistit, jen že jezdila po města na kole. V čase od roku 1938 a ještě krátce v roce 1948 je v domě uvedena firma Rudolf Kende, barvy, laky, oleje a materiální zboží.

Za c. k. měl v domě klempířství Antonín Jeřábek, s manželkou Josefou byl majitelem domu, a Josefa Heinrichová měla v domě obchod smíšeným zbožím. Dům by to byl na seriál Byl jednou jeden dům. Včetně toho, jak Růžena Sedláčková jezdila na kole a srazila se s jiným cyklistou a ošetřoval ji poté MUDr. Rybák.