DRBNA HISTORIČKA: Secese v Českých Budějovicích

Vlevo na snímku z 20. let 20. století stojí významná secesní budova Okresního domu (dnes část krajského úřadu, známá za socialismu jako KNV) z roku 1902 a vpravo druhá výstavní budova justice se secesním interiérem z roku 1903. Okresní dům byl postaven podle projektu Petera Paula Branga z Vídně. Na secesních motivech se podílel též stavitel Josef Hauptvogel, který je průběžně uplatnil v interiéru původně německého gymnázia v České ulici č. 64 z roku 1903.

Slovo secese znamená v latině oddělení, odštěpení, o čemž se mluvilo už od roku 1890 v tom smyslu, že dosavadní historizující sloh se dostal do slepé uličky. Tedy podle kunsthistoriků a některých architektů. (To zrovna vládla novorenesance.) První secesní spolek byl založen v roce 1892 v Mnichově, roku 1894 v Paříži, 1897 ve Vídni a 1899 v Berlíně. V roce 1896 se na rohu náměstí a ulice Karla IV. postavil palác Včela, jehož autorem byl dříve jmenovaný vídeňský architekt Peter Paul Brang. Včela je novorenesanční, ale Brang trochu vídeňské secese do města tehdy přinesl. 

Justiční palác navrhl Emil von Förster z Vídně, dívčí lyceum (později rozhlas) Richard Staudinger z Vídně, působili zde také vídenští Pompeo von Wolff, Hans Dworzak a sochař George Leiseck. Mluvilo se za c. k. o vídenské secesi, ale ta se brzy transformovala na českou secesi. Prosadili se Josef Pfeffermann, Antonín Hübschmann, Jaroslav Teslík, Jan Šula, Jan a Rudolf Paťchovi.

Na Mlýnské stoce postavil v roce 1901 stavitel Vincenc Tiebl velký nábřežní výpravný dům č. 8, který se občas uvádí jako první secesní dům ve městě, ale je to  styl pozdního historismu jen s prvky secese. První secesní dům je Okresní dům z roku 1902, který je secesní zvenku i uvnitř. V přízemí do pozdějšího Wilsonova náměstí (dnes Lidická) měl obchodní prostory se secesními portály. Skosené průčelí Okresního domu je završeno secesní kopulí, jedinou ve městě, a pod ní tympanonem, pro níž byl jistě vzorem, pařížský Grand Palais (podobně Obecní dům v Praze).

V interiéru byly použity motivy impresionismu v podobě rostlin, stromoví, květů a plodů. Ve zlatých 60. letech 20. století, když povolila cenzura, opravoval Krajský národní výbor hlavni schodiště a štukatéři provedli výzdobu původního štukového dekoru. Listy ovocného stromoví obnovili zelené, švestky modré, třešně červené, jablka žíhaná. Vyleštily se sloupy, mramory, barevná skla oken schodiště, broušená skla chodbových létacích dveří, nebo parkety před velkou zasedačkou.

Létací či houpací dveře na chodbách měly význam vzduchotechnický, na chodbách nebyl průvan. Při rekonstrukci pro nový krajský úřad byla barevná secesní okna nahrazena obyčejnými pravoúhlými, lítačky zrušeny a zcela zlikvidováno jedno secesní schodiště. (Získaly se tím tři kanceláře.) Může se připomenout, že secesní dekorace bývá vkusná a kultivovaná a v současné době se stává památkou.

Českou secesi navrhoval Josef Pfeffermann. Příkladem botanické secese je Reinův dům v ulici Karla IV. (vedle mlíčňáku). Trochu do toho použil novogotiku. Dalšími jeho díly je kavárna U Volbrechtů (známá za socialismu jak VUML), dům U Tří kohoutů na náměstí, škola v Jírovcově ulici č. 8, dívčí lyceum a penzionát na Husovce, vlastní dům v ulici U Tří lvů aj.

Stavební průmyslovku (je uvedena v jedné publikaci Česká secese) „dělal“ také Josef Pfeffermann, dílčím autorem secesního průčelí je Antonín Hübschmann.