DRBNA HISTORIČKA: Jako první zavedl ve městě anglické kakesy Tomáš Mühlstein

Na snímku z roku 1935 je zachycena tehdejší Sterneckova ulice (dnes ulice U Černé věže) přibližně od Hradební ulice směrem do centra. Zcela vpravo je část domu na rohu Hradební s portálem s nápisem Dámské a pánské pláště. V domě v tom čase bydlela rodina majitele továrny na klobouky a pláště Václava Požárka a služebná Antonie Chalupová. Za socialismu zde sídlila po celém přízemí lékárna U Matky Boží. Jeden čas to byla hlavní lékárna. V roletách bylo okénko, mohlo se zazvonit a služba vydala lék nebo poradila. Později se zařídila hlavní lékárna na Poliklinice Jih.

Vlevo od Požárků je vidět část patrového domu na druhém rohu Hradební se vchodem z Hradební. V domě měl zlatník a hodinář Jan Albert obchod. Albertů také v domě bydleli. V roce 1895 Karl Albert a Katharina. Manželka Jana Alberta Rozálie měla přihlášenou živnost obchod prádlem a šaty. Služebná u Albertů byla Antonie Tátovská. Kde u koho pracovala služebná a jak se jmenovala je sice okrajový údaj, ale reál to byl a jinak se to zapomene. Za socialismu zde bylo stále hodinářství a oprava hodin s neonovou reklamou.

Vlevo následuje dvoupatrový klasicistní dům s cukrárnou Tomáše Mühlsteina. Byl to nevelký krám. Vlevo je firma Josefa Vlka, výroba řeznických, uzenářských a krámových zařízení. Dílnu měl ve dvoře. Z ulice tam vede pro zákazníky jen úzká chodbička. Materiál se vozil asi ze zadu z Hradební. Lidi se tehdy dokázali uskrovnit. Navíc u Mühlsteinů se scházela početná kulturní společnost. Také krátce v roce 1915 spisovatel Jaroslav Hašek. Po rodičích byl Jihočech, takže do této společnosti plynule zapadnul. Zvláštní stran Haška je, že cukrárna. Asi tam bylo i něco k pití.

Dům je ve srovnání se sousedními velkými a širokými malý a úzký. Stojí na původní úzké gotické parcele, kdežto sousední dva domy s firmami Respo a Traxker – Viktora byly přestavěny a zvýšeny po polovině 19. století. Dům s cukrárnou byl malý už v roce 1549, kdy objekt z pozdní gotiky koupil řezník Štěpán Knoll od Martina Tischlera za 95 kop. Ulice v té době nebyla na dnešní sady průjezdná, končila na hradbách zpevněných hradební věží. Dalším majitelem byl řezník Arnošt Mel, který řeznický krám vyženil po Knollovi. Ke konci 16. století stál dům již 265 kop.

Podle zvýšení prodejní ceny domu lze usoudit, že byl upraven v rámci renesančního nadšení ve městě. Mohl mít renesanční štít který zmizel při klasicistní úpravě po roce 1800. V roce 1906 je už v domě cukrářství Tomáše Mühlsteina. Za socialismu bylo v přízemí skladiště jízdních kol pro prodejnu vedle. V části byl sklad opravny hodin. Ve dvorním objektu byla klubovna a sklady tělovýchovné jednoty Rudá hvězda.

Po roce 1990 dům chátral. Roku 1997 nabídla radnice dům k prodeji. V předstihu byla provedena stavební prohlídka domu. Komise uvedla, že dům je ve velmi špatném stavu. Havarijní bylo schodiště, krov a střešní krytina. Kdo zavinil takový stav, komise neuvedla. TJ Rudá hvězd byla v nájmu, dům měla ve správě obec. Stavební úřad poté vydal havarijní výměr a rozhodnutí o vyklizení objektu. Dům potom radnice prodala. Dům se slušně opravil a má dnes název U Bílého lva.