DRBNA HISTORIČKA: Trhy na Piaristickém náměstí se začaly konat na konci 18. století

Na Piaristickém náměstí, jehož název ve tvaru Piaristenplatz se objevil až po roce 1785, se rozkládal od 13. století dominikánský hřbitov. Kolem roku 1742 se na něm přestalo pohřbívat (zákaz pohřbívání v centru měst nařídil Josef II. později). V roce 1785 zřídil ve městě císař Josef II. biskupství, které se usadilo v areálu piaristů v Biskupské ulici a řád piaristů se seminářem se přestěhoval do klášterního areálu pod klášterní věží. Teprve v tom čase na konci 18. století se na Piaristickém náměstí začaly konat vedlejší trhy. Hlavní trhy byly na náměstí či Rynku.

Později se trhy specializovaly. U Černé věže byly ovocné a zeleninové trhy, u hostince U Zlaté husy se konaly holubí trhy (plus drůbež) a v Piaristické ulici houbové trhy. Dnem 12. srpna 1926 nařídila radnice vystěhovat houbové trhy z Piaristické na Piaristické náměstí. Obyvatelé Piaristické ulice i ostatní občané si stěžovali, že tam nejde projít, všude samé houby, hluk a nepořádek. Z jiného úhlu pohledu to svědčí o tom, kolik bylo tenkrát hub. Trhovkyně z vesnic v okolí jich měly plnu nůši.

Houbový boom pokračoval i na Piarisťáku. V roce 1937 v Macelisů domě (má zadní vchod do Piarisťáku či Frajťáku) inzeroval dámskou módní síň Rudolf Kuchař, přičemž uváděl adresu Piaristické náměstí – Houbové náměstí u kláštera. Salón a odbornou dílnu dámských moderních oděvů měl již dříve v tomtéž domě ze strany Hroznové ulice, kde bývala kavárna Rokoko. Jeden čas byla na rohu Piaristického náměstí a Hroznové další kavárna Baroko naproti hospodě Na Růžku.

V České dále hostinec U Tří sedláků, diagonálně hostinec u Fulínů (U Tyrola), nehledě na vinárnu U Uhrů (později Split), takže ve čtvrtek a v sobotu bylo kolem dokola živo. Na trhu se prodávaly zemědělské produkty, květiny a domácí zvířata do velikosti králíka, beránka a kozlíka. Podle pamětníka Karla Kakušky také smaltované nádobí, porcelán (starší pamětníci vyslovovali – porculán), sklo, dřevěné domácí potřeby apod. Za socialismu přijel třeba skříňový náklaďák a přivezl slepice. Všechny se prodaly. Od trhovců vybíral poplatky pan Herink. Odpoledne ceny klesaly.

Podle vzpomínek paní Marie Mizerové (manžel hrál na slepém rameni mistráky v hokeji, to ještě nebyl zimní stadion) se mohlo na trhu ochutnávat. Např. dobré selské máslo. Jistá babička od Kottů měla pro to připravenou lžičku, kterou vždy z každého másla kousek urýpla. Při hokeji na slepém rameni se na břehu prodávaly horké kaštany. V té době se hostinec U Tří sedláků přejmenoval na U Stadionu.

Na zdi klášterní předzahrádky na Piaristickém náměstí je umístěna dnes téměř zapomenutá pamětní deska Václava Novotného. Je bledá, a i písmo zlaté barvy už dávno vybledlo. Slavnostně prvnímu řediteli české školy ve městě byla odhalena ve středu dne 28. září 1932 o 11. hodině dopolední.

Václav Novotný se narodil dle Hlasu lidu ve Stupčicích u Tábora dne 21. září 1858 a zemřel 12. července 1895 v Českých Budějovicích. K nám přišel v roce 1873. Sestavil několik zpěvníků pro mládež, a hlavně složil píseň „Krásný vzhled je na ten Boží svět, přes modravé hory, hájem k lesu zvoní rozkošné roviny, města, dědiny“. Snad, ne-li jistě, měl na mysli jižní Čechy (v Polabí modravé hory nejsou). K trhům na Piarisťáku se mohou připomenout vánoční stromky a zájem filmařů něco zde natočit, kupř. Pyšnou princeznu. Žába, která leze v rohu chrámu nahoru, už je skoro nahoře, a až doleze, bude konec světa, je chrlič a za pověst nemůže. Je pořád na stejném místě.