středa 3. března 2021 Kamil

DRBNA HISTORIČKA: Knihkupectví Ausobský

Víte, kde na náměstí najdete dům, ve kterém sídlilo knihkupectví Karla Ausobského? Přezdívalo se mu "náš jihočeský Kramerius". A právě o něm se dnes rozepsal Jan Schinko v pravidelném čtvrtečním seriálu Drbna historička.

Na východní straně náměstí stojí v řadě mezi palácem Včela a hotelem Zvon nepřehlédnutelný, nebo snadno přehlédnutelný, to jak se to vezme, dům č. 29. Dnes je přifařen ke komplexu Grand hotel Zvon, ale býval to po staletí samostatný dům a ani se tak nekrčil. Celou 1. republiku je známo knihkupectvím Karla Ausobského. Možná ho někdy napadlo nechat dům zvýšit, aby se vyrovnal okolním domům, ale nerealizoval to. Doloženo to však není. Anebo v souvislosti s tím, že ortodoxní památkáři ze SÚRPMO Praha nechali ubourat dům na náměstí č. 14 (Metelcův dům, cukrárna), což není tak dávno, aby se snížil na úroveň okolních domů, proč neubourali také Včelu a Zvon, aby se vyrovnaly Ausobského domu. Teoreticky, jinak obojí by byl nesmysl. U domu č. 14 na severní straně náměstí to však byla realita.

Ausobského dům podle veduty Jana Wilenberga z roku 1602 měl renesanční cimbuří a vysokou valbovou střechu. V 18. století bylo průčelí domu přestavěno ve stylu baroko a nad hlavní římsou byl vztyčen skvostný barokní štít. To se dům vyrovnal sousedním domům. V letech 1842 a 1843 byl dům za majitele Franze Hegera předělán, zejména průčelí utrpělo, v jednoduchém pozdním klasicismu. Dům byl završen podélnou sedlovou střechou. Nevídaným sestupným vývojem se stal pohledově dům tuctovým objektem. Naštěstí se zachoval neobyčejný interiér.

V patře byl obnoven původní pozdně gotický strop vyzdobený vyžlabenými pětilistými růžicemi a bohatě vyřezávanými dřevěnými provazci. V podloubí jsou křížové klenby s vytaženými hřebínky. V zadní části se nachází další původní klenuté prostory. Před rokem 1957 bylo přízemí připojeno k hotelu Zvon, kde byl dne 1. dubna 1957 otevřen AUTOMAT ZVON. Součástí byl bufet rychlého občerstvení. V podloubí blíže k domu Včela bylo později v novější době otevřeno velmi rychlé občerstvení, něco jako drive McDonald. V okénku se podávaly třeba hranolky s tatarkou nebo kečupem do papíru nebo kelímku plus vidlička, mohlo se jíst cestou.

Od dne 8. června 1933 je v domě knihkupectví Karla Ausobského. Přestěhoval se sem z paláce záložny proto, že záložna začala v roce 1934 svůj repre dům na rohu náměstí a Sterneckovy bourat. Tam sídlil od 1. února 1911, když po vyučení v Písku a knihkupecké praxi v Praze a v Brně se dostal k nám a převzal v záložně sídlící knihkupecký obchod od Karla Stiegelmayera (ten zase před lety převzal knihkupectví od Gustava Dubského). Karel Ausobský zde pobyl od června 1933 pět let.

V roce 1938 náhle zemřel v Praze ve věku 57 let (narozen 1881 v Písku). Informoval o tom list Budivoj: „Knihkupec pan Karel Ausobský byl v Praze na schůzi, ranila ho mrtvice, jež ukončila život toho milého a oblíbeného muže. Byl náměstkem Svazu knihkupců a nakladatelů československých v Praze a předsedou jeho knihkupecké sekce.“ Když před časem slavil svých dovršených 50 let, napsal list Republikán, že je to „náš jihočeský Kramerius“. Obchod převzal jeho syn Karel Ausobský ml.

Karel Ausobský ml., narozen zde v roce 1912, absolvent obchodní akademie, byl v roce 1944 zatčen gestapem a odvlečen do koncentráku ve Flosenburgu v Bavorsku, kde téhož roku zemřel. Do konce německé okupace vedl knihkupectví Karel Kratochwil (jeho otec byl Polák z Krakova). Poté v letech 1945 až 1949 vedla knihkupecký obchod Anna Ausobská (narozena v roce 1878)

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, Karel Ausobský

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.