Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky zaměřil na Hotel Fried. Víte, kde se tento dvoupatrový hotel manželů Lea a Lotty Friedových nacházel? A proč byl po roce 1918 veden jako restaurace?
Na rohu Lannovky a Nádražní si v roce 1911 postavili manželé Leo a Lotta Friedovi dvoupatrový hotel. V pozdně secesním stylu. Tehdy měla secese a novorenesance nepsané pravidlo, že když stojí dům na rohu, má mít nárožní věžičku. Dům byl postaven pro hotel Fried. Přišla první světová válka a po roce 1918 je dům veden jako restaurace, pravděpodobně ubytovací. Leo Fried restauraci pronajímal. Přihlásil si jiné živnosti: „Velectěnému obecenstvu oznamuji, že dne 25. prosince 1918 zahájím v Českých Budějovicích autodrožkovou dopravu osobní i nákladní. Doporučuji se velectěnému obecenstvu a ujišťuji nejlepší obsluhou. V plné úctě Leo Fried.“
Bydleli zde Friedů Leo, Lotta a Hedvika. Vzadu za domem a k vedlejšímu domu přiléhal velký dvůr, kde byly sklady např. uhlí a autodrožky. Přihlásil si totiž poměrně rozdílné živnosti – autodrožky, obchod uhlím, hokynářství a uzenářství. Hostinec vedl Jakub Šesták. V roce 1923 si hostinec pronajal Jaroslav Mikeš. Otevřel ho na rohu Lannovky proti nádražní poště v sobotu dne 12. února 1923. Naproti nádražní poště šikmo byl další hotel jménem Evropa (později hotel U Bílého koníčka).
Jaroslav Mikeš z hostince, to už byla restaurace, odešel v roce 1929. Podnik převzal Josef Chalupa. Z toho času se tradoval název U Chalupy. Sám Josef Chalupa však odtud odešel k 1. březnu 1930 do restaurace U Karla IV. na rohu Rudolfovské a Nádražní. Restauraci si zde potom pronajal Stanislav Sedlecký. Čepovalo se pivo z Měšťanského pivovaru. Ještě před válkou to byl zase hotel s názvem Pošta. Nepodařilo se zjistit byl-li nadále hostinským Stanislav Sedlecký.
S novým nerudným hostinským měli problémy hosté z Nového Vráta a obyvatelé od viaduktu dále. Možná se mu nějak nelíbili. Podle pamětníků to byl protivný krobián. Tito hosté z Vráta chodili do práce a nakupovat do města normálně pěšky a na Poště se zastavovali a pak pokračovali dál. Vrátečtí to snadno vyřešili tím, že sem přestali chodit a zastavovali se v restauraci U Karla IV. u viaduktu.
Vlevo v přízemí bylo chvalně známé cukrářství u Cábů. V domě před válkou bydleli cukrář Jan Cába, syn Jan Cába, cukrář František Cába a Albína a Emilie Cábových . (V Lannovce byl také Jakub Cába a později Cábů měli cukrárnu s dobrou zmrzlinou na Linecké.) Do domu se také vešel holič Viktor Pokorný.
V domě byl léta železničářský domov. Od roku 1946 se v domě soustřeďovaly odbory ROH. Vyskytl se pro dům hovorový pojem „úro“. Odbory ROH se odstěhovaly po roce 1961 na Senovážné náměstí do vlastní nové budovy. Do volného domu někdejšího hotelu Fried se nastěhovaly Krajská zemědělská správa a Okresní zemědělská správa (běžně se požívaly zkratka KZS a OZS). Později si postavily svůj dům na Rudolfovské vedle Státních lesů.
Volnou budovu si adaptovaly složky SSM (Svaz socialistické mládeže). Secesní dům netrpěl tím, kdo v něm právě pobýval, nýbrž nevhodnými „moderními“ úpravami. Secesní velká okna v přízemí, podobná hotelu Grand, se nahradila hranatými a přízemí obložilo kachlíky. Hotel Fried představoval rozmach města před 1. světovou válkou. Na Nádražní a v Lannovce bylo deset hotelů. Dnes Nádražní sluje hukotem kamionů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
