V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o Solnici. Proč je někdy řazena do gotiky a jindy zase do renesance? Dozvíte se také, proč zařadil Tomáš Durdík České Budějovice do Encyklopedie českých hradů. Měly vůbec České Budějovice hrad?
Na snímku z období c. k. se tyčí solnice z roku 1531 s vysokým ozdobným štítem (podobný měla renesanční radnice a několik měšťanských domů ve městě). Byla postavena na rozhraní gotiky a renesance tak nějak těsně, že řada autorů uvádí solnici jako objekt pozdně gotický. Jakub Pavel ve výpravné knize o historii města zařazuje solnici na Piaristickém náměstí do oddílu renesance.
Tomáš Durdík v Encyklopedii českých hradů uvádí o ploše se solnicí na snímku: „V roce 1265 byla plocha kláštera dominikánů rozšířena o sousední areu, která se svými dimenzemi vymyká z běžné městské parcelace. Tuto plochu ještě Bohuslav Balbín označil jako curia.“ To je vlastně dvůr, v tomto případě vlastně královský. Opodál byl Dvorní mlýn, což by se mohlo uvést jako královský mlýn.
Královská města měla zpravidla královský hrad situovaný vedle kláštera (Hradec Králové, Písek apod.) V roce 2000 vydal Tomáš Durdík Ilustrovanou encyklopedii českých hradů. Vzpomínka, když jsem v ní prvně doma listoval, napadlo mě podívat se schválně nejsou-li tam náhodou uvedeny České Budějovice. Jsou.
Tomáš Durdík: „Existence hradu v Českých Budějovicích jako města založeného Přemyslem Otakarem II. není přímo doložena. Některé indicie však napovídají, že zde hrad krátce existoval či spíše měl existovat. Skutečnost, že zde není připomínán hrad, s ohledem na značnou exponovanost města v královské politice, značně překvapuje. Je však možno předpokládat, že se při rozměřování města se stavbou hradu vedle dominikánského kláštera počítalo. K upuštění od tohoto záměru či minimálně k výrazné redukci mohlo dojít ještě za Přemysla Otakara II.“
Písemnou zprávou hrad doložen není a ani archeologové to nepotvrzují. S plochou souvisí o 300 let později postavené skladiště na obilí (Kornhaus), dnes solnice. Nemůže se přímo říci, že je dvorní, ale je neobyčejně velká. V roce 1523 žilo ve městě 3910 osob. Karel Pletzer odhadl, že v letech 1520 a 1521 zemřelo při morové epidemii 500 osob. To byl střízlivý odhad, jiní badatelé uváděli více. Přibližně tedy v době postavení sýpky roku 1531 mohlo žít ve městě 4500 až 5000 osob, pro něž by mělo být skladováno obilí. Matematicky lze vypočítat, kolik metráků obilí za rok spotřebuje jeden obyvatel, kolik město a kolik se toho vejde do sýpky.
Nabízí se úvaha, že město tak velkou sýpku nepotřebovalo, čemuž nasvědčuje to, že záhy to byl Zeughaus, ve kterém se skladovalo různé nářadí pro město, výzbroj a zbraně, tedy úplně něco jiného. Sůl a název Salzhaus se objevil až ke konci 19. století.
Ještě v roce 1885, kdy si solnici pronajala rodina Taschků, bylo ve smlouvě uvedeno, že si pronajala na Piaristickém náměstí sýpku.
Tomáše Durdík k bráně Rybářské: „Plocha vedle kláštera vykazuje čtvercový obrys vymezený hradbou a ulicemi, z nichž jedna vede k bráně. Stávala zde mohutná čtverhranná obytná věž, jejíž datování není jasné, mohla souviset s hradem, stejně jako s posilováním hradeb obytnými věžemi za Václava IV.“
O hradu a po hradu se nic konkrétního nenašlo, ale České Budějovice uvedeny v Encyklopedii českých hradů jsou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
