Historik Jan Schinko se v dalším díle Drbny historičky rozepsal o budějcké Besedě. Jak se jí říkalo, proč ji měl nahradit nový Národní dům, a proč z jeho stavby nakonec sešlo? Dozvíte se také, kdo všechno v Besedě podnikal, a kdy byla uzavřena oblíbená dietní jídelna.
Dům slavné Besedy na snímku z roku asi 1955 má název „Dům odborů“. Později „Klub strojařů“ a „Klub mladých“. Před 2. světovou válkou to byl „Dům Dra. Augusta Zátky“. Po únoru 1948 rozhodli místní politici, že Beseda byla spolkem české buržoazie a August Zátka český buržoasní politik, tudíž Beseda skončila. Původní výbor Besedy se snažil Besedu zachránit tím, že ji i s okolním nemovitým majetkem předal nepolitické baráčnické obci, ale politici snadno baráčníky znárodnili.
V roce 1934 byl dům Besedy přestavěn ve stylu poplatném tehdy bujícímu funkcionalismu. V interiéru vznikl velký víceúčelový sál, ale zvenku zmizelo tradiční budějovické městské průčelí se štukovým nápisem BESEDA. Hovorově však jméno Beseda ani na chvíli nezmizelo. Už jen proto, že léta taneční mistři pánové Roch, Bouša nebo Mudroch každý večer při tanečních zahajovali: „Dámy, páni, Beseda začíná.“ Politikům to asi také bylo hloupé, poněvadž na každé pozvánce na velké a velkolepé akce v Domě odborů uváděli do závorky (v Besedě).
Roku 1918 za nové republiky byla Beseda najednou malá. Začalo se uvažovat o novém Národním domu. V Besedě za války sídlilo vojsko a jistě ji po svém poznamenalo, takže nastal vhodný čas pro Národní dům. Pražský architekt Balšánek vypracoval zatímní projekt vybudování Národního domu na místě nynější besední budovy s použitím vedlejšího činžovního domu. Chyběly zřejmě peníze, odložilo se to, přišla hospodářské krize a roku 1934 se Beseda jen nedokonale upravila.
List Budivoj uveřejnil v roce 1867 zajímavé informace v dobovém jazyce (staročeské zájmeno „ana“ a podstatné jméno „úd“) o Besedě. Dne 1. prosince 1867 v článku Uzavření veřejných míst: „Městská rada dala tzv. ravelin naproti Besedě srovnati a ulici zároveň, ana tady vedena bude silnice Vídeňsko – Pražská.“
Dne 1. srpna 1867 návěští: „Uvádím p.t. pp. údům Besedy ve známost, že jsem dne 19. července 1867 hostinství v Besedě převzal. I je tak zařídil, že jsem s to veškerým požadavkům pp. údům, co nejlépe vyhověti. Snídani na vidličku, pivo taktéž i kávu po celý den lze u mě dostati. Žádaje uctivě o hojnou návštěvu vynasnažím se, abych řádnou obsluhou přízně pp. údů si získal. Taktéž lze od 15. t. m. předplatit se na obědy v místnostech samých i přes ulici v cenách, co nejlevnějších. Ludvík Pick, hostinský.“
Hostinští se v Besedě poměrně dost střídali. V roce 1869 byl zde hostinským Václav Fencl a hned rok nato dne 31. července 1870 oznámil list Budivoj: „Podepsaný uctivě přivádí ve známost velectěným údům spolku, zdejším i venkovním, že od 1. srpna 1870 převezme veškeré místnosti hostinské v Budějovické Besedě Edvard Tiller.“
K 1. srpnu 1876 přišel do Besedy hostinský Rudolf Zych z domu Spolku německého. Německý dům jako jazyková konkurence byl postaven o dva roky později než česká Beseda. Jídlo bylo podobné. Když vepřové hody, tak v obou. V Německém domě byl hostinským i Čech Rudolf Sláma. Rozhodovaly asi peníze. V Besedě byly hostince, restaurace a jídelny až do roku 1993, kdy byla definitivně uzavřena oblíbená dietní jídelna. Dnes je na Besedě zase nápis BESEDA.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
