Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na Průmyslovou ulici. Ta bývala hlavní třídou ke starému nádraží. Až v roce 1971 dostala svůj dnešní název. Sídlila zde firma Gama a štítkárna Logarex.
Na snímku z období c. k. je zachycen pohled z dnešní Nádražní do Průmyslové směrem k tabákové továrně a na Novohradskou. Tehdy to bylo ovšem jinak. Byl to pohled z Nákladní do Nádražní. Dnešní Průmyslová byla tenkrát hlavní třídou ke starému nádraží. Nové nádraží z roku 1908 stálo na Nákladní třídě, později třída Rooseveltova. Až v roce 1955 byla Rooseveltova přejmenována na Nádražní, přičemž původní Nádražní zůstala. Poštovní úřad, podniky a obyvatelé to vyřešili tak, že tradiční Nádražní se stala Starou Nádražní. Nejvíce práce měli listonoši.
Teprve v roce 1971 byla Stará Nádražní přejmenována na Průmyslovou. To by se ani nemuselo připomínat, ale sám MěNV, který názvy ulic schvaluje, ještě v roce 1977 používal název Stará Nádražní. Doloženo písemnostmi kolem bouráním domů v Kasárenské ulici v roce 1977 z důvodu stavby nové celnice na Staré Nádražní. Hovorově znělo „Stará Nádražní“ lépe (sousedsky), než chladné - Průmyslová. Proto asi ta setrvačnost. Průmysl zastupovala Gama, štítkárna a Logarex.
Vpravo na starším snímku stojí hotel U Města Budějovic, který byl zničen při bombardování v březnu 1945. Za ním ve směru Novohradská pozdější štítkárna, dříve továrna na cukrovinky firmy Fürth a syn. Vlevo v patrovém domě byl hostinec U Marešů, za ním vysoký dům Dobnerů také s hostincem a navíc s předpokládaným hotelem. Následovala Kohnova lištárna, po čase firma Regule a na konci tabáčka.
Původní Nádražní ztratila privilegované postavení komunikace k nádraží, když v roce 1908 bylo postaveno nové nádraží blíže k Lannovce. Vysoký secesní dům Dobnerů byl zvýšen a upraven v secesním stylu v roce 1907 za Marie a Josefa Dobnerových. Dnes vypadá dům jako mladý starý, poněvadž secesní noblesa, zejména štukový dekor průčelí, byla hrubě odstraněna. Dobnerů asi nepočítali či nevěděli, že nové nádraží změní v této lokalitě komerční podmínky.
Zanikly tak hotely U Města Budějovic a U Císaře rakouského. Komunikačním uzlem se poté stala lokalita před novým nádražím a Lannovka. Jen ještě léta obyvatelé z Lineckého předměstí, pokud nejezdili tramvají, dávali přednost Žižkově třídě před Lannovkou. V Žižkovce, tenkrát Radeckého a Sokolské, bylo málo obchodů a na pohled nevlídné kasárny (vlídná byla restaurace U Černého koníčka a naproti U Hamrů). Dobnerů později přejmenovali svůj hostinec na U Lokomotivy. Ten zanikl a v paměti je novější restaurace a jídelna U Lokomotivy opodál naproti.
Průmyslovou vedla odjakživa silnice do Suchého Vrbného (Pětidomí je mladší), na Dobrou Vodu a místním jazykem na Pucherku. Odbočkou pak do Ledenic. Ke konci 19. století se používal železný most, který vedl z prostor dnešního Mercury Cizy přes těleso kolejiště k plynárně. Most byl zbořen v roce 1905.
Obyvatelé Pětidomí a Suchého Vrbného podávali v čase stavby nového nádraží na radnici stížnosti s odůvodněním, že musí chodit do města oklikou na Rudolfovskou a pod viadukt. Pětidomí patřilo městu, takže radnice jim vyhověla postavením „lávky“ pro pěší v roce 1908 s tím, že perspektivně se to vyřeší. Měla jistě na mysli propojení Průmyslové rovnou do Pětidomí. Občas se to připomene, že by se to hodilo.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
