pátek 1. července 2022 Jaroslava

DRBNA HISTORIČKA: Jak to dříve vypadalo před nádražím?

I dnes připravil Jan Schinko další díl Drbny historičky. Tentokrát se podíval na nádraží. Jak to vypadalo před nádražím dříve? Kdy se před ním poprvé objevily tramvaje? A jaké obchody sídlily v přízemí? To se dozvíte v dalším textu známého budějckého historika.

Prostor před železničním nádražím slouží hlavně účastníkům železniční dopravy. Měl by být klidový a nestresový, asi jak představuje snímek z doby tramvajové. Prostor býval doplněn městskou dopravou, fiakry, nosiči zavazadel, taxíky, hotely z centra přistavovaly omnibusy. Lidé se zde loučili nebo vítali. Zaměstnanci hotelů z okolí ve slušivých barevnách uniformách si přebírali návštěvníky. Mohou se připomenout názvy zaniklých hotelů v dosahu starého a nového nádraží:

Dobner (Maroušek) z roku 1907, U Města Budějovic kolem 1880, U císaře rakouského 1876, International 1896, Grand (Vltava) 1908, Imperial (Malše) 1924, Fried – Pošta 1911, Evropa (pravděpodobně jeden čas U Bílého koníčka), U Karla IV. kolem 1900, Adria (U Nádraží, Bahnhof) 1908 a Merkur (Central) 1908. Ubytování poskytovaly též hostince a Jirsíkův národní dům (Vatikán) z roku 1928.

Dnes je to před nádražím jinak. V letech 1987 až 1990 v rámci budování podchodů (před nádražím se narazilo na protiatomový kryt) pod Nádražní a hlavně vlivem prosazení vnitřního dopravního okruhu bylo nádraží „odděleno“ od města. Podchody byly okázale otevřeny dne 1. listopadu 1990. Krátce poté musely být uzavřeny krkolomné sjezdy pro kočárky. Navařily se tam trubky. Kočárky se musely nosit.

Tramvaje se prvně vyskytly před novým nádraží na konci roku 1908 (sbíraly proud z dynama), pravidelně následující rok 1909. Před nádražím nebyla smyčka, jen dvě koleje. Uvažovalo se o průjezdu po Nádražní podél pešunku a do Pekárenské, kde by na Palačáku smyčka mohla být, a dál na Pražskou. Stejně tak prodloužit tramvaj do Čtyř Dvorů. Překážkou pro rozšiřovaní sítě tramvají byly železniční koleje na Pražské a na Linecké. Technicky to např. v Olomouci vyřešily, ale u nás to c. k. vídeňské úřady nedoporučily (pro radnici a elektrárny to znamenalo, že zakázaly) a za 1. republiky už nebyla dobrá vůle, nejvíce chyběla vůle asi elektrárnám (provoz pouliční tramvajové dráhy byl pro ně ztrátový). 

Ono by to nevadilo, že nemáme tramvaje a jinde je mají (trolejbusy jsou pohyblivější), ale vysílané signály asi z radnice a RČB. Městem proletělo, že tramvaje půjčujeme do Mostu a až opravíme koleje a vedení poničené při bombardování, tramvaje nám z Mostu zase vrátí (dobře si na to jako kluk pamatuji). 

Na snímku od leva vpravo stojí část hotelu Grand, dále zahrada restaurace U Pjetronů v Chelčického ulici. V zahradě „přilepen“ na hotel Imperiál objekt s pultovou střechou, ve kterém paní Lubasová prodávala byliny. Na štítu hotelu Imperiál lze přečíst také nápis Sukna Švejda (býval skoro všude i na vesnicích, kde bylo volné místo). Následuje, to již na rohu Lannovky Sinkův dům z roku 1910. Nechal stavět Daniel Sinek a Josef Stricker, naposled obýval Eduard a Josefa Sinkovi. 

V přízemí sídlila řada obchodů jako potraviny, textil, cukrárna, tabák a na rohu bufet Jitřenka. Bufet měl neon „jitřenku“ z obou stran a otevřeno už brzy ráno. Kdo přijel ráno vlakem do práce, v Jitřence se mohl nasnídat. Nebo také za mrazu v zimě jen seděl ohřívaje se. Jitřenka zde byla za socialismu, v 1. republice nábytek Vodička nebo Vazda. Učebnice urbanistiky výslovně neuvádí, že by před nádražím nemohly hučet kamiony, ale mezi řádky to naznačují.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, nádraží

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.