DRBNA HISTORIČKA: Secesní dům Reitlerů představuje rozmach Lannovky od času nového nádraží 1908

Na fotografii z 80. let 20. století jsou zachyceny na severní straně Lannovky tři domy č. 49, 51 a 53 (dříve 39, 41 a 43). Prostřední vysoký secesní dům má stále číslo 41 jako reliéf na konzole arkýře. Nahoře ve štítu je monogram Reitlerů. Za socialismu byl v přízemí hojně navštěvovaný obchod Televize-rádia-elektrospotřebiče s neony na průčelí. Do nitra domu obchod pokračoval. Vybíraly se televize.

Po roce 1990 byl dům zařízen na hotel Filip. František Filip bydlel nahoře. Hostinec měl už jeho děda Václav Filip a to na Rudolfově. Ještě v 80 letech roznášel pivo v hospodě U České chalupy. Jaroslav Filip působil v hostinci U Kulatý báby a manželka Františka Filipa pracovala v kavárně mladých v paneláku na Lidické. Ještě drobná informace, František Filip se léta pohyboval v prostředí oddílu boxu ve Slavoji. V období 1. republiky bydlel v domě stavitel August Teverný.

Secesní dům rodiny Reitlerů představuje rozmach Lannovky od času nového nádraží 1908. Nyní je dole indická restaurace, bar a nehtové studio. Jihočeské listy uvedly v roce 1932: „Dnes 6. srpna 1932 dovršuje 50 let August Teverný, stavitel, náš milý spoluobčan. Kdož by u nás neznal tohoto čilého, pracovitého muže. Rodák Pelhřimovský, zkušenosti nabyl ve Vídni, absolvoval průmyslovku v Plzni. Působí už 30 roků ve městě, kde v roce 1913 založil samostatnou živnost jako úředně oprávněný stavitel. Nyní dokončuje na Husovce Ústav pro zvelebování živností.“ Pro evidenci, narodil se v roce 1886 v Pelhřimově, zemřel zde roku 1944.

V domě měla firma Dukasz & Reitler od roku 1893 továrnu na výrobu likérů, vinného octa a lihu. Sklad a prodej měli v Kanovnické ulici. Prosperovali, čímž si dům přestavěli v čase secese. Firma vydržela dlouho. Po roce 1945 převzal firmu Richard Kratochvíl a do národní správy ji dostal Ludvík Liba. V domě měly byt služebné Terezie Janová a Anna Volfová. Zajímavé je, že ve městě se dařilo výrobcům lihovin např. firmy Beránek, Wortner, Biegler aj. Dařilo proto, že měli odbyt.

Secesní dům Reitlerů (společník Dukasz se na domě později nevyskytuje) přečkal bombardování na konci druhé světové války v březnu 1945. Opodál vlevo byl zasažen dům majitele papírny Gellerta, v té době sídlo gestapa a vpravo byl poškozen Procházkův dům a dále zničen dům nábytkáře Kordiny.

Vlevo v patrovém domě bývalo hodinářství, potom Klenoty a PNS (Poštovní novinová služba). Dobrá PNS, protože na konci 80. let propašovala do prodeje i zahraniční, tehdejším politikům nepohodlné, časopisy. Zakázat už je nestihli.

Vpravo stojí dům z roku 1928 Vojtěcha Procházky, závod instalatérský plyno- a vodo-, čerpadel a ústředního topení. Bydleli tam také Brabců. Marie Brabcová přežila nálet ve sklepě. Její dcera Božena Brabcová se podle vyprávění rodin Brabců a Havlíčků vrátila do bytu pro peníze, určitě chvátala, ale v té chvíli, přesněji okamžiku, byl dům zasažen. Nepřežila nálet. Procházkův dům nebyl celý pobořen. Později byl dům ve stejném stylu dostavěn.