V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Staroměstský kostel. Na svém místě stál už pravděpodobně kolem roku 1220. Podle Schinka je ve stavebním jádru nejstarším objektem ve městě. Najdeme u něj i hřbitov nebo biskupskou hrobku, ve které je pochován Jan Valerián Jirsík.
Náš staroměstský kostel, dnes poněkud obrostlý stromovím, je ve stavebním jádru nejstarším objektem ve městě. Karel Pletzer na základě dostupných písemností odhadoval, že již kostel mohl stát na svém místě kolem roku 1220. To ještě na dnešním náměstí Přemysla Otakara II. byly mokřady každoročně zaplavované při velké vodě Vltavou a Malší. Jistota je, že kostel stál v roce 1250. Nejprve to byl kostel sv. Prokopa a přibližně od roku 1405 kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele.
K tomu se váže domněnka, že původní kostel nestačil rostoucímu počtu obyvatel, proto byl k němu přistavěn další kostel, přičemž časem byla zeď mezi nimi odstraněna a při dalších stavebních úpravách byl vnitřní prostor sjednocen. Kostel, fara a hřbitov sloužil nejen pro Staré město (jinak Čéčovy Budivojovice), ale i pro široké okolí. Farní region zahrnoval v roce 1788 celkem 26 vesnic. Od přelomu 13. a 14. století se Staré město zvětšovalo o zástavbu na Pražské silnici a na staré Pekárenské.
Na staroměstském hřbitově stávala kaple sv. Anny. Podle zjištění Tomáše Klimka byl zde v roce 1794 pohřbíván hejtman v penzi Herl. Během obřadu se na jeho počest střílelo z děla, a přitom byla výbuchy poškozena tato kaple. Asi nešla opravit, proto byly v roce 1802 zbytky zdiva strženy a na tom místě postavena umrlčí komora. Koncem 19. století se na hřbitově přestalo pohřbívat, čímž umrlčí komora začala sloužit jako skladiště píce a útulek pro správce hřbitova.
V roce 1936, kdy se báň kostelní věže pokrývala novým měděným plechem, byla současně snesena makovice, která měla v průměru 75 cm, a byla otevřena za přítomnosti církevních orgánů, příslušných úřadů a konzervátora prof. Trägera. Uvnitř makovice byla plechová skříňka a skleněné pouzdro s dokumenty z roku 1883 a starší, uložené do makovice v roce 1751. Materiály byly ale poškozené.
Do makovice zatékalo, což dokazovaly dírky v plechu a hned na to se našlo v makovici a skříňce střelivo. Ve věži se totiž usazovali kavky, havrani, možná holubi, což není nic zvláštního. V tomto případě se však od starousedlíků zjistilo, že po kavkách střílel v letech před rokem 1936 nervózní nejmenovaný člověk z okolí. Zbloudilými střelami prostřílel makovici i skříňku uvnitř.
Úředně byl hřbitov zrušen v roce 1889. Na hřbitově se zachovaly náhrobky významných obyvatel města. U zdi kostela se nachází biskupská hrobka, kde leží také Jan Valerián Jirsík. Dále zde jsou hrobky rodin Zátků, Daudlebských ze Sternecku, hrob Taddaüse Lanny, Claudiův, Plonera i prvního novináře ve městě Richtera. Zdá se, že místo piety nějak příliš vládne na hřbitově vegetace.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
