Znáte historii Mlýnské ulice? Vzhledem k ostatním ulicím v centru města má poměrně mladou historii. Právě o té se rozepsal Jan Schinko v dalším dílu Drbny historičky.
Mlýnská ulice se objevila v roce 1872 poté, co se dostavěl nový Přední mlýn. Do toho času probíhal Mlýnskou parkán s jednou hradební baštou zvanou Lauseck. Průchozí nebyl, protože starý Přední mlýn dosahoval až k hradbám. Otevřením parkánu kolem bočních traktů Předního a Zadní mlýna k Rabenštejnské věži vznikla ulička, od roku 1875 s názvem Mlýnská. Ještě se předtím stačila zbourat věž Lauseck, což však nezavinili mlynáři a krupaři, ale radnice, která zrovna pod věží vedla novou městskou kanalizaci. Nad ní pak byl v Panské postaven nový dům. Klenutá kanalizace byla rozměrná, asi zdroj pozdějších pověstí o podzemních chodbách.
Na snímku zcela vlevo je brána ke garážím a na zahradu Předního mlýna. Na zahradě byl včelína a velký altán, kde podle vzpomínek Milana Havlíčka hrával jeho děda Josef Havlíček, majitel Předního mlýna, karty (bulku, hovorově mazali bulku) s pilníkářem Hebíkem, soustružníkem dřeva Bicanem a jistým Mandíkem. „A my vnoučata jsme jim běhali pro pivo.“ Po roce 1948 mohl Josef Havlíček ještě chvíli alespoň ke včelám, a pak už do areálu Předního mlýna nesměl.
Vlevo na snímku pokračuje boční trakt Zadního mlýna, který má průčelní klasicistní štít směrem k Rabenštejnské věži. Zadní mlýn měl mlýnské kolo, později asi turbinu, na Mlýnské stoce. (Když jsem tudy chodil do 5. třídy, stál tam na levém břehu ještě přístřešek a voda byla vzduta fošnami zasazenými do betonových pilířů) Oba mlýny byly původně královské v dědičném majetku Klariců.
Později Klaricové mlýny prodaly. Zajímavé, kolik bylo ve městě mlýnů, je patrno z příjmů radnice z budějovických mlýnů v roce 1886 co by poplatků za rybaření. Do rozpočtu obce přišlo: z Louckého mlýna 6 zl. a 30 kr., ze Zadního mlýna 3 zl. 45 kr., z Předního mlýna 3 zl. 15 kr., ze Suchomelského mlýna 3 zl. 15 kr., z Plánského mlýna 6 zl. 30 kr. a z Českovrbenského 3 zl. 15 kr. Není v tom uveden Špitálský mlýn, který stál na Senovážném náměstí, později grafitový mlýn.
V Zadním mlýně za mlynáře Jana Pártla ve 30. letech 20. století měla přihlášenou živnost praní prádla Barbora Kopřivová a R.Weinstein závod na výrobu zástěr a prádla, zaměstnávající až 30 pracovníků. V té době proudilo do mlýnů v Čechách laciné obilí z Uher a odjinud z ciziny v takovém množství, že stát vydal zákon ze dne 7. XI. 1930 č. 154 o povinnosti semílání domácí pšenice a žita a uvádění pšeničné a žitné mouky do oběhu. Mlýny musely měsíčně semlít alespoň 75 % domácí pšenice a 98 procent domácího žita. Mlýny byly povinny dáti si prokázat původ tohoto obilí a vést přesné záznamy o množství nasypané pšenice a žita odděleně podle původu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
