Jan Schinko se v pravidelném seriálu Drbna historička podíval na domy v České ulici. Ten s číslem 34 vlastnil Samuel Kodíček a provozoval v něm kadeřnictví a holírnu. Ve vedlejším domě býval Pivovar Solnice.
Na fotografii ze 30. let 20. století stojí vpravo dům Česká 34, vedle vlevo dům na rohu Hroznové s domovním číslem 34 a v pozadí je vidět část domu Lubasů s arkýřem na mohutných kamenných krakorcích. Majitelem domu Česká 34 byl Samuel Kodíček. Podnik má na portálu výkladní skříně nápis HOLÍRNA. Provozoval dle živnosti také kadeřnictví, ale bydlel s chotí Terezií a dcerou Otýlií na náměstí. Vchodem vpravo se dalo projít na dvůr, kde stál zadní dům, ve kterém bydlela mimo jiné rodina Štochlů, František a Františka a dcera Milča.
Milča Štochlová (později Ludmila Svobodová) se v roce 1992 ve vzpomínkách vrátila do České: „Vyrostla jsem v České ulici v domě na dvoře. V předním domě byla oficína Samuela Kodíčka – tudy se dalo k nám do dvora procházet s hvězdou na hrudi, až mého otce odvedlo gestapo k výslechu. Pak jsme se scházeli u Flusserů, ale to už strach mnohé odradil. Když gestapo zatýkalo dětského lékaře Flussera, hrála mu jeho žena na cestu Kde domov můj. Davidova hvězda – nechápali jsme, chodili jsme dále se svými kamarády, ne parkem, ale kolem parku, ne vedle sebe, ale za sebou. Z mých přátel se vrátila z koncentráku jen Eva Vesecká a z Buchenwaldu náš trenér plaveckého oddílu Honza Reiner. Eva Vesecká potom žila ve Venezuele. Zůstaly jsme si věrné. Domů se vrátila po 41 letech a pátrala o svých předcích Veseckých.“
Dům s hranatým klasicistním štítem na rohu Hroznové je na pohled skoro stejný, ale uvnitř je Pivovar Solnice spojený potrubím se Solnicí na Piaristickém náměstí. Na jedné výloze do České má nápis „Pivo nad zlato, anno 2018“. Pivo dům nese už z let před rokem 1878, kdy zde byla napřed chvalně, později nechvalně, známá hospoda s názvem U Tyrola. Místní listy provoz U Tyrola tepaly, ale za c. k. byly takové lehké podniky povoleny (měly názvy jako Tripolis, Port Artur, Afrika, Kasárenská, Zur blauen Donau pod.). Tyroly končily před rokem 1904.
V roce 1904 koupil podnik Ferdinand Fulín, začal čepovat protivínské, s chutí pilně modernizoval a ustálil se název U Fulínů. Předtím byl Ferdinand Fulín obecním úředníkem na radnici. Co by hostinskému se mu však z nezjištěného důvodu nedařilo, za dva roky šel dům s hostincem do dražby. V dražbě získal hostinec František Vogeltanz. Během 1. světové války hostinec neprosperoval a zanikl.
V roce 1928 je majitel domu mistr klempíř František Šubert. Na snímku jsou vidět na nároží zavěšené klempířské výrobky, ihned k mání. Klempíři bratři František a Bedřich Šubertové provozovali klempířství ještě po roce 1948, než jejich dílny převzala Kovoslužba, potom Okresní průmyslový kombinát a nakonec Kovopodnik. Oba šli pracovat do Hardtmuthky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
