Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko náměstí v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích. Tam vzniklo v roce 1959 kino Mír a první trolejbus na náměstí přijel o deset let dříve.
Na zdánlivě obyčejném snímku z let po roce 1980 je část náměstí Vítězného února v Suchém Vrbném. Název určila radnice v roce 1978. To už stála samoobsluha Vrbenka a kino Mír a prostor jako náměstí vypadal. Léta to bývala náves s návesní kapličkou, kterou politici po roce 1948 nepříčetně nechali zbořit. Bylo jim jedno, že pak už to bude jen točna trolejbusu linky č. 3. Název Masarykovo náměstí z 1 republiky nebyl přijat. Po roce 1945 krátce to bylo náměstí 5. května. V roce 1963 se politici usnesli, že prostor žádný název nepotřebuje. Točnu lemovaly zemědělské usedlosti Vodů, Štěpánků, stará pošta aj. a park kolem Dobrovodské stoky.
Dům na snímku s prodejnou Zelenina stále stojí. Dům vpravo s nápisem Maso – uzeniny byl zbořen v předstihu před rokem 2006. Nějaký čas byla plocha volná, poté tam byl postaven víceúčelový dům. V pořádku, ale mohl být vyšší. Vrbnému chybí výrazná vertikála Našinec ví, že je v Pětidomí nebo Vrbném, ale cizinec projede s tím, že jsou to stále Budějovice, nějaké předměstí, a chvátá na Dobrou Vodu.
Historie poznamenala podle katastrů někdejší Suché Vrbny (též Německé Vrbny, Fellern, Dürnfellern, Dürnhof, Velharm) tím, že byly v roce 1850 přičleněny k obci Mladé. Na katastru, který na východ od dráhy patřil městu, byly ke konci 19. století postaveny činžovní domy městského vzhledu. Když už jich bylo pět, ujal se název Pětidomí. Proto ještě dnes vypadá Pětidomí jinak než Suché Vrbné. Patriot z Pětidomí Milan Fiala hovorově navíc rozlišoval Velký Pěťák a Malý Pěťák.
V roce 1959 bylo postaveno kin Mír. Uvedlo se, že v „akci Z“ přestavěním původní stodoly. Pamětníci však vzpomněli, že to nebyla přestavba objektu rodiny Vodů, ale novostavba, poněvadž stodola se zbořila. Trolejbus sem přijel prvně dne 7. srpna 1949. Samoobsluha Vrbenka byla postaveno roku 1967.
V letech 1968 až 1971 zpracoval úvar hlavního architekta radnice plány pro Suché Vrbné. Podle materiálu na zasedání městské rady ze dne 19. října 1971 mělo mít Suché Vrbné a Pětidomí v tom čase cca 7 tisíc obyvatel a předpokládalo se 8 tisíc obyvatel (jak to spočítali, těžko dnes říci). Co je však zajímavé a věrohodné je, že zástavba se plánovala kolem Dobrovodského potoka a končila na východě před Dobrou Vodu, kde už tenkrát se počítalo s budoucí dálnicí (dnes se tam skutečně po 52 letech staví) a nová zástavba před tělesem dálnice končí.
Radnice měla problémy s tím, že ještě v roce 1968 bylo v Suchém Vrbném celkem 16,76 ha půdy obhospodařováno soukromými zemědělci (pro srovnání, náměstí Přemysla Otakara II. má i s chodníky rozlohu 1,78 ha). Naplánovala proto, že tato půda se nařízením vyjme ze zemědělského půdního fondu, čímž posledních pár hospodářů zanikne. Prvně se pustila do lokality kolem Slaměného dvora.
Název Suchovrbenské náměstí odpovídá, jen je trochu nepraktický, lepší by bylo Vrbenské, ale ulice Vrbenská je úplně jinde.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
