V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Palacké náměstí. Takto bylo tehdy velmi oblíbené náměstí pojmenováno až po roce 1919. Do té doby se mu říkalo náměstí Josefa II. Chvíli se ale usilovalo o to, aby bylo pojmenováno po svatém Václavovi.
Na pohlednici vydané po roce 1908 je zachycen jihozápadní kout Palackého náměstí, tehdy náměstí Josefa II. V popředí se rozkládá část Velkého parku. Prostor náměstí mezi ulicemi Šrámkovo na Skuherského se začal rýsovat postavením domu s hostincem u Lukšů před rokem 1892. Kolem roku 1896 byl prostor stylově upraven hovorově na Velký park. Severní část Palačáku k Pekárenské byla připojena v roce 1914, na níž vznikl Malý park a postupně centrum tenisu a hokeje.
Podle místních listů se pro náměstí začal již v roce 1896 používat název Svato Václavské. Jednoduše Václavák, ale nebylo to oficiální. Na radnici se mluvilo německy, radní také převážně byli Němci, čímž se jim zřejmě sv. Václav nelíbil, takže toho roku 1896 navrhli náměstí císaře Josefa II. Ještě se trochu váhalo, až dne 16. června 1897 radnice úředně schválila „Náměstí císaře Josefa II.“
Podle Jihočeských listů ze dne 1. května 1897: „Dovoluji si velectěnému P.T. obecenstvu oznámiti, že dnešním dnem převezmu hostinec U Lukšů v Gymnasijní ulici proti budoucímu náměstí sv. Václavskému. Při hostinci jest pěkná zahrada a kuželník. V plné úctě Mat. Rýdl, hostinský.“ Za měsíc a půl to už byl Josefák.
Neúřední název Václavské náměstí souvisel s tím, že v Gymnasijní (Skuherského), která probíhá náměstím, směrem přes Jírovcovku, stál od roku 1868 kostel sv. Václava a původní Jirsískovo gymnázium. Pro zmíněný hostinec se nadále používal název Jirsíkov. To byl hostinec, kde měli zázemí první hokejisté bandy a kanady.
Dům na rohu, na pohlednici má hnědočervenou barvu, byl postaven v roce 1898 v doznívají novorenesanci se štukovým dekorem. Podobně dům vpravo vedlo. K tomu na protějším secesní hudební škola (mimo snímek na východní straně podobný blok dům s domem U Koule) představují neobyčejný velkoměstský rozmach budoucího náměstí. Na severní straně náměstí stál také velký dům s hostincem Na Americe. Plány na nový střed města pro Pražské předměstí byly velké. Před rokem 1907 se situace změnila navršení železničního pešunku.
Do těch dob tam sice koleje vedly, ale v rovině. Ze Skuherského byly k Franckově cihelně závory. Z Pekárenské ke Křížku také. Na Josefáku účinkovaly každý rok cirkusy. mimo jiné Berouskův, provazolezci Blondini a Třískové a konaly se zde velké tábory lidu „Budoucnost“. Ale ještě před 1. světovou válkou se tábory lidu přesunuly na Mariánské náměstí a cirkusy k nádraží a na Krumlovské aleje. Josefák se stal odlehlou lokalitou. V novější době se uvažovalo o tramvaji na Palačák a Pekárenskou na Pražskou. Také hokej, tenis, krasobruslení, kluby Slavoj a Stadion se odstěhovaly.
V roce 1919 bylo náměstí císaře Josef II. přejmenováno na Palackého náměstí. V období 1. republiky asi do let kolem 1930 se hrál v zimě na tenisových kurtech kanadský hokej. Po roce 1924 za kostelem. O vegetaci náměstí se staral Okrašlovací spolek, pořádaje zde stromkové slavnosti. Jeden čas byl naproti Jirsíkovu bazén. Palackého náměstí má plochu zhruba 2,2 ha. Je větší o 0,5 ha než Přemyslovo.
