V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje snímku z období před rokem 1924. Na něm je blok domů kolem Besedy. Právě tento objekt je spojen s prvním biografem ve městě. Filmy byly bez zvuku. Někdy se při promítání hrálo na piáno.
Na snímku z času před rokem 1924 je zachycen blok domů kolem Besedy na roh Nové ulice, kde se třída Na sadech lomí kolem dnešní polikliniky Sever. Zalomení kopíruje okraje původního ravelínu (to byl opevněný v půdorysu trojúhelníkový útvar s menším objektem). V domě zcela vpravo sídlila banka Slavie, než se přestěhovala na lepší místo do Lannovky. V domě bývali krejčí Karel Franta a Cyril Pelán.
Následuje Beseda v původní podobě. Postupně nestačila zájmu, proto vedení Besedy navrhlo postavit zde velký Národní dům, hlavně s velkým víceúčelovým sálem, ale rozhodly finanční možnosti. Velký sál přes dvě patra se skutečně vytvořil v roce 1934, avšak Beseda zůstala malá. K Besedě směrem k Nové ulici přiléhá dům U sv. Josefa z roku 1871, ke kterému kongregace školských sester přikoupila v roce 1904 někdejší Erlangerův dům a uvnitř oba své domy propojila. Za socialismu sídlila U sv. Josefa vojenská správa. U Erlangerů finanční odbor ONV.
Blok domů končí vysokým novorenesančním domem s věžemi, který byl v roce 1928 majitelem dr. Zikmunda Korphoffa. Domovní č. 2 je v Nové ulici. Beseda je spojena s prvním biografem ve městě. V úvahu na první kino ještě připadala Budějovická pivnice na Mariánském, stan na Krumlovských alejích, nebo prostor u Zelené ratolesti. V Besedě je doloženo jedno představení 21. ledna 1884 profesora A. Kozlowského, které list Budivoj označil jako velké pohyblivé diorama. Pohyblivé obrazy představovaly Národní divadlo před požárem a při požáru.
Čtvrtek, 25. ledna 2024, 16:23
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na novogotickou synagogu z roku 1888 v Gerstnerově ulici. Synagogu projektovat Max Fleischer z Vídně a její kapacita byla 500 lidí. Synagogu později přikázal zlikvidovat komisař města Friedrich...
Ve dnech 13. až 15. listopadu 1890 český eskamotér pan Ponrepo uspořádal ve velkém sále Besedy tři zajímavá představení z oboru magie a indického kouzelnictví. Bylo plno. Zvláště se rozpoutala bouře potlesku při elektrickém tanci, Pan Ponrepo doprovázel program slovem. Roku 1894 již kouzelné divadlo Viktora Ponrepo, krále magie. Hrálo se 3. až 10. března 1894. Přesně není uvedeno, jak probíhaly obrazy. List Budivoj upozornil zvláště na břichomluvce p. Moltina, kozla a zjevování duchů.
Pojem „kino“ se podle Jihočeských listů objevil v říjnu 1899: „Ve velkém sále Besedy od 1. října 1899 účinkuje kouzelné divadlo Viktora Ponrepo, krále magie a nedostižného eskamotéra přítomnosti, kinematograf či živé fotografie. Neuvedeno jestli se točilo klikou nebo se už používal elektrický pohon. Nebo jak velké bylo plátno, čím se svítilo apod. V únoru 1909 už normální kino The Grand Opera BIOGRAF, divadlo živých operních fotografií Egona Hájka z Prahy.
Na alejích účinkovalo mechanické divadlo Hynka Havla v roce 1887 a tamtéž Oeserovo elektrické divadlo v roce 1889. Společnost Viktora Ponrepo hrála i jinde. V listopadu 1902 v Budějovické pivnici a jmenovalo se to americké divadlo.
Filmy byly bez zvuku. Někdy se přitom hrálo na piáno, nebo se děj četl. František Rada připomínal, že pořadatel doprovázející hlasově děj na plátně (svítil si na papír baterkou) nestíhal. Beseda byla asi první. Od roku l909 stálé biografy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
