V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje pohledu na Dlouhý most směrem z města. Tam se platilo mýtné za potah a koně. Přímo za mostem směrem do města pak stál domek, ve kterém dříve úřadoval výběrčí mýta.
Fotograf si jistě počkal až něco pojede přes Dlouhý most směrem z města do Čtyř Dvorů. Lze odvodit čas mezi rokem 1904, kdy byl postaven Nisslův dům s arkýřem s věží na rohu Husovky a alejí lip vpravo za mostem, která byla odstraněna před dlážděním Husovky v roce 1928. Za mostem směrem do města stojí vpravo domek, ve kterém dříve úřadoval výběrčí mýta. Měl asi pomocníka, aby zastavil potah, kočár apod. Mýtné, v tomto případě mostné, se vybíralo oficiálně do roku 1892.
Poněvadž Dlouhý most byl erární, mělo inkaso mýtného sloužit na opravu mostů, případně silnic. Dlouhý most se nacházel na státní silnici třeboňsko – domažlické. Vlastnictví mostu zapříčinilo mimo jiné to, že přes Dlouhý most nebyla zřízena tramvajová linka. Totiž, když se stavěl nový železný Dlouhý most v roce 1932, plánovala radnice do Čtyř Dvorů tramvaj a tím širší vozovku. Zemský úřad by možná souhlasil, ale požadoval, aby radnice rozšíření mostu financovala.
Čtvrtek, 14. března 2024, 17:21
V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na Divadelní ulici v centru Českých Budějovic. Právě v této lokalitě se v minulosti nacházela Linecká brána, kterou město srovnalo se zemí.
Mýtné u Dlouhého mostu se platilo za potah a koně. Za každého koně zvlášť. Sice krejcary, ale někdo jel ze Čtyráku do města dvakrát denně a musel platit tam i zpět. Dvakrát dva koně tam i zpět. Podle místních listů to bylo nemravné. Vojenští koňové asi mýtu nepodléhali. Nehledě nato, že se u mostu platil také akcíz a pivní krejcar. Mýto se vybíralo i jinde na hranici katastru města. Léta se lokalita u rolnické školy nazývala Na Mýtě a hospoda tamtéž také (dům tam ještě stojí).
Vpravo za mýtním domkem je volný prostor až v pozadí ke traktu zájezdního hostince U Zelené ratolesti, který nechal postavit v roce 1831 Taddäus Lanna a přestavěl Adalbert Lanna, když přivedl k Ratolesti koňku. Pohledově před Zelenou ratolestí byla postavena secesní obchodní škola (později obchodní komora a Ústav pro zvelebování živností) a blíže k mostu funkcionalistická Zátkova vila.
Do železného Dlouhého mostu (v pořadí to byl druhý železný) se před rokem 1932 silně vložil Klub za staré Budějovice. Prosadil, že most se postavil plochý (hovorově placatý), bez oblouků nebo příhrad. Podle Klubu by most s oblouky a mostními pylony omezil pohled na středověké panorama města. V Praze jsou mosty jako brány do města. V pražských pylonech je (byl) dokonce malý prostor pro trafiku apod.
Dlouhý most je dost dlouhý, většina dřevěných i železných měřila kolem 100 m, hlavně proto, že překlenuje náplavku Vltavy, která sama tak široká není. Radnice od 14. století počítala s tím, že Vltava a Malše každý rok náplavku zaplní. Zejména poté, co se povodeň dostala až na náměstí, kde zatopila masné a chlebové krámy. Naposled „byla“ Malše a Vltava na náměstí v roce 2002.
Nejdelší železný příhradový most ve městě 380 m dlouhý vedl z míst dnešního Mercury Centra k plynárně a absolutně nejdelší byl dřevěný most koňky přes někdejší Krumlovský rybník od dnešní Mánesovy ulice k Biskupské dlouhý 420 m.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
