V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii domu, který stál na místě dnešního koldomu. Kromě hostince tady byla také pošta, kterou jeden čas vedl Vincenc Vogarelli. Ten má mimochodem na svědomí stavbu Černé věže.
Nekvalitní obrázek na kvalitní lokalitě. Na místě zájezdního hostince Na Staré poště na Pražské silnici stojí dnes koldům. Vlevo mimo snímek začínala v půdorysu nejstarší ulice ve městě, starší než samotné královské město Budějovice. Vedla původní farní osadou Budivojovice ke staroměstskému hřbitovu. Zde sídlila první pošta.
Býval tady hostinec a pošta už za Paula Kheisera v roce 1533. Byl hostinským a současně poštmistrem. Doloženo: „Paul Kheiser, postverkwalter zu Budweis.“ Vedl poštovní úřad až do roku 1564, kdy jej převzal Jíra Šenkýř. Jmenoval se Jíra, ale protože vedle provozování pošty současně šenkoval a ve městě bylo jistě více Jírů, byl znám jako Jíra Šenkýř. V roce 1574 zemřel a pošta připadla městu, které dům odprodalo Jírovo ženě Magdaleně. Erární poštu převzala a hostinec také.
To jsou celkem běžné změny, ale Magdalena Jírová se záhy provdala za stavitele Vincence Vogarelliho, což byl slavný stavitel, který dokončil Černou věž. Vlastně je Černá věž jeho dílo, protože vytvořil toskánsko renesanční ochoz a báně. Podle Daniela Kováře a Pavla Koblasy je možné, že věž postavil vyšší, než radnice původně plánovala. A najednou nechal architektury a stal se poštmistrem.
To je zcela jiný obor, ale poštovní úřad byl královský. Vincenc Vogarelli nebyl závislý na radnici. Také Magdalena jistě měla na rozhodnutí Vogarelliho vliv. Vedl poštu a hostinec asi do roku 1600. Potom nastoupil na poštu jeho syn Kryštof Vogarelli. Hostinec zůstal v domě, poštu však přestěhoval do Šmídovny.
Pozdně gotický dům byl za majiteli rodiny Veselských v roce 1613 přestaven v duchu renesance. V 19. stoletá upraven klasicistně, přičemž letopočet 1613 na průčelí zůstal. V říjnu 1913 uvedly Jihočeské listy, že dne 15. října 1913 slavil hostinec Na Staré poště na Pražské jubileum 300 let trvání hostince. Tehdejší hostinská Marie Cílková k tomu uspořádala sousedský večírek s humoristickým programem. Prezentovaných 300 let bylo odvozeno od letopočtu na fasádě 1613. Hostinec zde je ovšem doložen rokem 1533, jen by to nebylo tak kulaté výročí.
V roce 1910 byl zde za hostinského Karla Šlapáka založen Klub atletů a zařídil si zde centrum. Pravděpodobně všech atletů, lehkých i těžkých. Vlevo v domě měl na pohled malý krámek Šalamoun Ornstein. Malý avšak významný. Jediný v domě měl telefon. Jinak měl přihlášené živnosti – kramářství, hokynářství, výroba a výčep lihovin.
Alois Havelka byl sedlář a řemenář, průjezdem se mohlo přes dvůr projít do domu ve Staroměstské. Do roku asi 1957 byla Stará pošta a vlevo sousední objekty zbořeny. V 17. a 18. století se poštovní úřad přestěhoval ze Šmídovny postupně do několika domů na náměstí. Naposled byl na náměstí v provozu včetně telegrafního úřadu na rohu Biskupské. Na Starou poštu na Pražské se zapomnělo a název Stará pošta se ustálil pro dům na rohu Biskupské.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
