Ani tento týden nechybí naše pravidelná rubrika Drbna historička. Jan Shinko vás tentokrát seznámí s historií Železného mostu přes řeku Malši. Přečtěte si, v jakém roce byl most postaven, kdy ho zničila povodeň, proč přes něj přestaly jezdit autobusy a jak přišel ke svému příhodnému názvu.
Most přes Malši na konci Biskupské měl za koňky hovorový název železniční (vedly přes něj koleje koněspřežné železnice). V letech 1827 až 1888 byl most dřevěný a teprve potom železný. Žádný vhodný název pro most se nevymyslel, na rozdíl od Zlatého Mostu, Dlouhého mostu, Modrého mostu apod., čímž zdomácnělo „Železný“.
Biskupská do roku 1827 končila na hradbě, dál nevedla, říkalo se tam V Koutě. Pro koňku se hradba probourala s tím, že v první letech tam byla vrata a otevírala se jen, když jel vlak. Při velké povodni v září roku 1888 byl dřevěný most stržen. Koňka byla zrušena v roce 1870, ale most byl důležitý pro cestu ze středu města k Hardtmuthce, proto se spěchalo a roku 1889 se postavil most železný s horními oblouky. Vydržel na místě skoro 100 let (viz foto z roku 1988), kdy sloužil jen pro pěší.
Čtvrtek, 24. října 2024, 16:00
V dnešním pokračování seriálu Drbna historička se Jan Schinko rozepsal o 28. říjnu roku 1918, kdy do Českých Budějovic dorazila zpráva o vyhlášení samostatného Československa. Přečtěte si, jak vypadaly oslavy tohoto dne, které doprovázelo pálení...
Most se málo, nebo vůbec, neudržoval, vozovka sestávala z dřevěných kostel. Když byla zamrzlá Malše a mohlo se na bruslích projet po mostem, bylo vidět nahoře rezatou konstrukci mostu. Už kolem roku 1950 nemohl přes most autobus. Tehdy linka č. 6 z náměstí Stráže Svobody, později z Kněžských Dvorů, která jezdila přes náměstí, musela klikatě přes Zlatý most u divadla a dále do Homol. V roce 1989 po technické prohlídce musel být most rozebrán. Oblouky a traverzy byly posazeny na levý břeh Malše. „Odnesl“ to secesní osvětlovací sloup z roku 1908, asi poslední ve městě. Radnice připravila most obyčejný, bez oblouků.
Původní most měl oblouky složené ze železných nýtovaných plátů. Nýty byly na pohled výrazné, nešlo je přehlédnout. Také oblouky byly typicky budějovické. Jen tak tak se stačilo (musely se plnit lhůty) přepracovat projekt a zařídit alespoň trochu nějaké oblouky bez příhradových konstrukci a bez nýtů.
Stávalo se, že frajeři oblouky s nýty přecházeli, někteří nahoře lezli po čtyřech. Také odvážlivci skákali z oblouku do Malše (je zde průměrně 2,5 m hluboká). Občas někdo na ně zavolal policii. Skákali a přecházeli oblouk blíže k Savoyi. Na druhý oblouk u Háječku nebylo tak vidět, což by nemělo pro ně takový efekt.
Nový Železný most byl postaven v roce 1991. Rozpětí oblouků je nyní 40,64 metrů, volná šířka mostu 8,15 metrů, šířka mezi zvýšenými obrubníky 7,00 metrů. Chodníky jsou široké 2,02 m. Vrchol současného oblouku je nad mostovkou ve výši 6 metrů. Most je uložen na ložiskách a na osu řeky šikmo v úhlu 78,04 stupně. Nosnost mostu činí 22 tun, výhradní nosnost 40 tun a výjimečná 140 tun. Most by tedy snesl hodně, kdyby o něco šlo, přičemž i autobus snadno, ale vzhledem k úzké Biskupské ulice a vjezdu na náměstí je průjezd omezen. Železný most bývala a trochu snad ještě „brána“ na aleje a do Háječku, na zimák a do letňáku přímo z centra. Též na fotbal na Střelák. Proto mělo pohledově význam prosadit most s oblouky proti tuctovému horizontálnímu mostu, byť jistě řemeslně dobře provedenému.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
