DRBNA HISTORIČKA: Májového průvodu se v roce 1957 zúčastnilo přes 66 tisíc lidí

Na snímku ze dne 1. května 1951 jedou Žižkovou třídou alegorické vozy v rámci oslav 1. máje 1951 směrem k hostinci U Černého koníčka. Automobily a traktory se sjížděly do centra z několika stran a potom projížděly kolem hlavní tribuny na náměstí. Zachovala se vzpomínka pamětníka na to, že po skandování Ať žije Gottwald, Ať žije Stalin apod., ve chvíli ticha, jako když se nabíjí, se ozvalo: Ať žije traktor! (Docela hluboká myšlenka.)

Na dlažbě jsou patrné koleje pro tramvaje, které sice dojezdily v únoru 1950, ale ještě v dalších letech vyvolávaly naděje, že nám z Mostu zase tramvaje vrátí.

Svátek práce 1. května za socialismu byl spojen s manifestací na náměstí, s mohutnými průvody, které po politických projevech na náměstí procházely město a různě se potkávaly, a alegorickými vozy. To dopoledne. Odpoledne všude možně veselice a poutě v Háječku. Zájem byl. Nemůže se říci, že nebyl. Také zaznělo z jednoho filmu: „Zítra se bude tančit všude.“ V roce 1957 se zdálo, že skutečně něco bude.

Dne 1. května 1957 se konal ve městě historicky rekordní První máj. Na náměstí bylo údajně 66 000 lidí. Asi bylo lidí méně – 66 000 bylo víc, než mělo město všech obyvatel, to Jihočeská pravda nadsadila – ale i kdyby to byla jen polovina z toho, hodně to bylo i tak. Lze to odhadnout podle toho, kolik se počítá lidí na 1 m², a násobit celkovou uvažovanou plochou s chodníky nebo bez chodníků. Fotky plného náměstí spíše přibližují údajný odhad Jihočeské pravdy.

Nikdy předtím ani potom nebylo náměstí tak plné, ani v roce 1967, 1968 nebo v listopadu 1989 (snad kromě toho, že jednou bylo náměstí plné vojska). Je možné usoudit, že v roce 1957 se dostavil všeobecný pocit, že se to obrací (odešli Gottwald a Stalin, řeklo se, že všechno zavinili a že to byl zhoubný kult osobnosti, propustili se někteří političtí vězni, stranu a vládu postrašily události v Maďarsku 1956, vypořádali jsme se s americkým broukem a pod.). Ale ono se to moc neobrátilo. Naše Stalinovo náměstí se přejmenovalo až v roce 1962 a Gottwald se objevil na bankovkách ještě na podzim 1989.

Prvně se slavil 1. máj ve městě v roce 1890 jen jaksi privátně v několika hostincích. Policie uniformovaná i v civilu byla den předem připravena. Okresní hejtmanství vyhrožovalo zákony o svévolném upuštění pracoviště a přísnými tresty. V Moravské Ostravě to bylo jiné – tam horníci a hutníci vyšli a střetli se s policií, bylo víc než 20 mrtvých, přičemž hlavně jen chtěli na c. k., aby uznal 1. květen svátkem práce, jenže c. k. se vztekal. Do Evropy se svátek práce dostal trochu se zpožděním. Vzešel z Chicaga v Americe, kde na 1. květen 1886 stávkovalo 300 000 dělníků. A poté byl v USA celostátně v roce 1888 uznán 1. květen jako svátek. Ve Francii se přidali. U nás Franz Josef I. hned tvrdě potlačil manifestace ve Vídni 1. května 1890.

V Budějovicích byl 1. máj před sto lety, v roce 1925, separátní. Každá politická strana ho slavila sama a jinde ve městě. Jen lidovci měli průvod od domu Katolických tovaryšů a Národně dělnická strana od Dělnického domu. Nakonec se všichni sešli na Krumlovských alejích, kde od 11 hod. se konal velký koncert hudby p. pl. č. 1 Mistra Jana Husa.