DRBNA HISTORIČKA: Od Plzeňské pivnice po loutkové divadlo. Dům u Mlýnské stoky měnil tváře i majitele

Na snímku z období c. k. je zachyceno levé nábřeží Mlýnské stoky s výraznou zadním částí s okny do velkého sálu pivnice Pilsner Bierhalle. Plzeňská pivnice zde byla v provozu už před rokem 1883, kdy podnik převzal Rudolf Sláma. Pozdější majitel Leonhard Fatzaun nechal pivnici v dobové moderně přestavět a nazval ji německy Pilsner Bierhalle, kterýžto název se používal do let kolem troku 1926. 

Od hostinského Rudolfa Slámy se očekávalo, že udrží a ještě vylepší známou Plzeňskou pivnice. Býval majitelem hotelu U Města Budějovic, požíval dobré pověsti. Při převzetí pivnice oznámil, že má výbornou kuchyni a dobrý sklep. Jenže se mu buď nedařilo, nebo šel na „lepší“, protože podnik koupil v roce 1888 Leonhard Fatzaunm za jehož působení význam podniku vzrostl. Přikoupil sousední dům a propojil s pivnicí. Později si manžele Fatzaunovi koupili dům na Pražské. Původně byl vchod do pivnice z Hradební, časem také z nábřeží. 

Od Fatzaunů koupil dům roku 1926 dům Měšťanský pivovar a hodlal zde prodávat své pivo. Toho roku oznámil Gustav Hiemer: „Dovoluji si velectěnému obecenstvu ve města a okolí jakož všem Pošumavanům, kteří do města zavítají, oznámiti, že dnem 1. listopadu 1926 převezmu Fatzaunovu plzeňskou pivnici v Hradební č. 14 a dále ji povedu pod novou firmou Hiemerova restaurace Měšťanského pivovaru, Gustav Hiemer, restauratér. Plzeňské zde tak na čas skončilo.  

Asi se změna značky v té lokalitě neosvědčila, poněvadž od Měšťanského pivovaru koupili dům Alois a Cecilie Hausenbergerovi a ti ho dále prodali Marii Bustové. Zprávy z místních listů: „Nový hostinský a kavárenský podnik ve městě otevřel zde 1. září 1934 podnikavý odborník Adolf Busta. Na místě bývalé Fatzaunovy pivnice postavil novou budovu s průčelím do Hradební i na Mlýnskou stoku a obnovil zde plzeňskou pivnici. Čepuje Prazdroj a Senátor.“ U Bustů se poté pořád něco dělo. Nástup v roce 1934: „Bustova moderní kavárna a staročeská pivnice, překvapí Vás velice.“ Roku 1936: „Jídlo, pití vždy jak mana, U Bustů teď u kaplana.“ 

Podnik Adolfa Busty byl v roce 1940 vyhrazen židům. Jedině v tomto hostinci, jediném ve městě, se mohli scházet. Nemohli se scházet ani v případech, že by hostinský, kavárník, vinárník apod. vyhradil židům oddělenou místnost. Toto nařízení policejního úřadu platilo od 23. srpna 1940.  

Po 2. světové válce byl hostinec uzavřen a dům po opravě přidělen Svazu české mládeže. V roce 1949 bylo zde zařízeno loutkové divadlo s názvem Loutková scéna dr. Jindřicha Veselého. Otevírala se dne 9. listopadu 1949 oblíbenou hrou Míček Flíček od dr. Jana Malíka. Loutkové divadlo mělo v tom čase 11 členů. Noví   politici po únoru 1948 záhy divadélko přejmenovali na Jihočeské loutkové divadlo. Pořád se hrálo, až v roce 1958 se v divadle propadl strop. (Kdo byl pachatelem či kdo to zavinil se konkrétně neuvedlo). Divadlo potom hrálo jen na zájezdech. V roce 1965 získalo divadlo budovu zrušeného kina Oko (Hvězda) v Jeronýmově ulici. Secesní dům biografu se ale léta předtím neudržoval.  

Budova kina dál chátrala tak, že se musela pro havarijní stav uzavřít. Divadlo, tehdy již pod názvem Malé divadlo, se muselo vystěhovat. Tušilo to, proto si v předstihu opravovalo dům v Hradební, takže až dostalo příkaz, plynule se z kina Oko přestěhovalo do Hradební do svého. Kdo zavinil havarijní stav kina Oko se zase neuvedlo. Nemůže se nepřipomenout, i když to s Plzeňskou pivnicí přímo nesouvisí, že v zabedněném kině Oko se ve sklepě úspěšně zabydlely kočky.