Čtvrtek 7. 5. 2026 | Svátek má Stanislav
Dnes, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dnes už zaniklou budějovickou hospodu Na Šlajferně, která desítky let patřila k nejznámějším podnikům ve městě. Přečtěte si, proč se legendární hostinec stal oblíbeným místem zedníků i šoférů, jak souvisel s dávným brusírenským mlýnem a proč při kopání základů v jeho zahradě narazili dělníci na pět lidských koster.
Sympatický pohled ze Schmerlingovy třídy (dnes Žižkova) na Senovážné náměstí a do části Vídeňské od Mlýnské stoky. Čisto, klid, až možná výtvarné překvapení pro návštěvníky města, protože do roku 1908 byla Schmerlingova hlavní tepnou ze starého nádraží stojícího v Nádražní třídě. Tepnou chodeckou i kočárovou.
Pozadí lemuje novogotický kostel sv. Rodiny, vpravo přečnívá věžička barokního kostela sv. Anny, v popředí klasicistní budova staré nemocnice, vpravo vzadu renesanční Černá věž a sanktusní věž katedrály sv. Mikuláše. Lze rozeznat i barokní sochu P. Marie (stojí dnes v areálu památkového ústavu).
Vpravo dům s hostincem U Města Prahy (později živnostenská škola a ještě později dopravní učiliště) a hlavně vlevo část bytového domu s chvalně známou hospodou, zájezdním hostincem, restaurací, jídelnou RaJ, to jak se to vezme, Na Šlajferně. Bytelný dům se Šlajfernou byl před rokem 1962 zbořen. Nahradil ho Dům odborů. Restaurace Šlajferna se držela do poslední chvíle. Když se stavěly Pozemní stavby, zedníci chodili na svačiny a obědy na Šlajfernu. Sice mohli jít ke „Koňovi“ (U Černého koníčka), ale Šlajferna měla atmosféru, říz a byla lacinější.
Čtvrtek, 23. dubna 2026, 16:00
V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko věnuje prvnímu promítání filmu Osudy dobrého vojáka Švejka, které se v roce 1926 konalo v budějovickém Bio Hvězda. Na plátně se přitom objevil Švejk v podání Karla Nolla, který patřil k jeho...
Šlajferna byla klasická hospoda s pekárnou na silnici původně do Vídně (později převážila jízda do Vídně přes Třeboň). Nejstarší zpráva o hospodě je z roku 1867, kdy byla k pronajmutí. Je tedy ještě starší. Rok poté asi už k pronajmutí nebyla, protože se ocitla na hlavní silnici z nového nádraží z roku 1868 do města.
Jedna zpráva naznačuje ještě delší historii. Kdysi Šlajferna asi mírumilovnou hospodou nebyla. V dubnu roku 1872 bylo při kopání základů v zahradě hostince Na Šlajferně nalezeno pět lidských koster v hloubce asi jeden a půl střevíce. Že by to byl hřbitov, je nepravděpodobné. Pět najednou je hodně. Možná proto byl v roce 1874 tento zájezdní hostinec znovu lacino na prodej.
Později se na tyto případné mordy zapomnělo, hostinec prosperoval a po roce 1906 byl dům zcela přestavěn Měšťanským pivovarem na nájemní, vlastně novostavbu, ale Šlajferna byla zachována. Zajímavostí je, že v roce 1903 Šlajfernu téměř koupil budějovický Sokol od majitele Josefa Iglera, ale jejich právní nešikovností Sokoly předběhli továrníci Karel Ploner, František Ritt a zástupci Měšťanského pivovaru, kteří dům koupili od manželů Iglerových za 50 800 K.
Čtvrtek, 9. dubna 2026, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1886, kdy do Českých Budějovic dorazila výprava z Kolína v čele se skladatelem Františkem Kmochem. Připomíná nejen slavnost v Besedě a napjaté vztahy s německými radními, ale i dobu, kdy se...
V roce 1926 byla u hostince Na Šlajferně zřízena autobusová stanice linky do Trhových Svinů. Za socialismu to byla lidová restaurace, jídlo a občerstvení po celý den. Vpravo zanikl hostinec U Města Prahy, opodál hospoda U Glattů, za rohem hospoda U Labutě (šoférská). Dům Šlajferny ve stylu pozdní novorenesance byl stavebně v pořádku. Trochu vadil novému městskému dopravnímu okruhu z Wilsonova náměstí přes Malši na tehdejší Stalinovo náměstí.
V sousedství Šlajferny směrem k Mlýnské stoce stál od 14. století Špitálský mlýn, který měl do poloviny 19. století postupně jinou výrobu než mlýnskou a krupařskou. Měl různé názvy, jako Zrcadlový mlýn, Spiegelmühle, Grafitový mlýn či Schleifermühle. Například zrcadla se brousila, grafit podobně, i kolomaz souvisí s broušením a mazáním, čímž se vysvětluje název šlajferna coby brusírna.
Šlajf je brzda, šlajfovat brzdit nebo nějaké ostří, jako brusle na klíček zvané šlajfky. Spolehlivě se těžko vysvětluje, jak se broušení a šlajfování přeneslo na hostinec. Někteří mají jasno v tom, že v hospodě působila hostinská, která měla ústa (hubu) jako šlajfírnu. Nebo jinak a často jela hudba jako šlajferna. Byl to silný název, udržel se přes řadu majitelů i politických režimů.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
